Hitchocockův špionážní thriller vypadá na první pohled jako poněkud odlehčená komerční podívaná své doby. V minulosti mnohokrát využité téma „napravého muže“ graduje ve filmu v podobě originální ironické hry.Hlavnímu hrdinovi, který je omylem považován za amerického vládního agenta, klade Hitchcock do cesty jednu překážku za druhou. Majitel reklamní kanceláře Roger Thornhill je nucen prchat před cizími agenty i policií čím dál více na západ od východního pobřeží. Z centra civilisace (New York) se přes industriální city (Chicago) dostává až do „srdce Ameriky“ v Rapid City (Jižní Dakota). Na proslulém presidentském sousoší Mount Rushmore pak boj se zloduchy končí ve známé scéně, kde Thornhill podniká sebevražedný sestup po prezidentských tvářích vytesaných do skály.
Kromě všudypřítomného černého humoru a vysoce nepravděpodobného příběhu je kouzelná především postava hlavního hrdiny. Ten na počkání sype z rukávu bonmoty v jakékoli situaci a s agenty a policisty v patách vždy dbá především na úpravu svého obleku a glanc ve vystupování.
Některé scény filmu se zapsaly do dějin kinematografie. Jde především o scénu s práškovacím letadlem, které na pusté pláni kukuřičných polí na pomezí Indiany a Illinois zaútočí na nic netušícího Thornhilla. Hitchcock scénu pojal jako protiklad ke klasickému přepadení: vše se odehrává opačně, než bývá v podobných situacích zvykem. Místo tmavé uličky je tu otevřený prostor, zlosynovu hrůznou tvář nahrazuje anonymita stroje, neboť pilota vůbec nespatříme (z podobné situace vychází později Spielberg při natáčení skvělého filmu Duel.)
Film „Na sever Severozápadní linkou“ natočený „mistrem hororu“ nemá s tématem hororu mnoho společného. To neznamená, že by toto dílo bylo natočeno snad méně profesionálně a zdařile. Je klenotem nejen v americké, ale také ve světové kinematografii a navíc položilo základní kámen k novodobému thrilleru.