Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.7.: Z policejního deníku: nález letecké pumy; neznámý sprejer počmáral dům a popelnice

18.7.: Vlci z nelegálního chovu našli dočasný domov v záchranném centru CITES v ZOO Tábor

18.7.: Stavba parkoviště začala, sledovat ji můžete online

18.7.: Klášter v Nové Říši je novým atraktivním turistickým cílem Vysočiny

17.7.: Z policejního deníku: zloděj odjel na elektrokoloběžce; opilý řidič ujel od nehody

17.7.: Z evropské přírody už nenávratně zmizely desítky druhů zvířat. Slováci se nyní snaží vystřílet další

17.7.: Letní kino v Jihlavě promítne film Barbie

16.7.: Zvířata z táborské zoo si užívají studené sprchy a ledové „dorty“

16.7.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl centrálu a bezpečnostní zámky; řidič, který boural, nadýchal 3,88 promile

16.7.: V Muzeu rekordů v Pelhřimově je k vidění brazilské vydání knihy a klasické vydání sešitové románu Dobrý voják Švejk

16.7.: Na Vysočině se množí klíšťata, nemocných klíšťovou encefalitidou a Lymskou borreliózou přibývá

16.7.: Lávka u Staré plovárny v Jihlavě je opravená, dělníci k ní nosili nářadí i materiál v kýblech

16.7.: Kandidátní listiny do krajských voleb podalo na Vysočině třináct politických stran, hnutí a koalic

15.7.: Čeští zemědělci hledají cesty, jak nedoplatit na nízké ceny obilí. Letos proto vyseli nejvíce máku za poslední roky a mírně navyšují i plochy dalších plodin

15.7.: Z policejního deníku: vandal poničil garážová vrata; recidivistka ukradla prádlo; opilí řidiči bourali

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

A dvakrát přeletěly labutě
Sdílet článek
Kdybych zde chtěl stroze popsat, jak jsme opět byli na výletě s klienty, jak jsme se tam měli dobře a počasí nám také vyšlo, nezabere mi to moc času a od šéfové bych jistě pochvalu dostal. Pokud bych se rozepsal o tom, že jsme opět byli na statku v Prostředním Vydří, který je úzce spjat s Ivanem Martinem Jirousem, možná že by to vyvolalo na sociálních sítích nevhodné komentáře některého z anonymních hrdinů, kteří by argumentovali jeho alkoholismem a jeho občasným obnažováním se na veřejnosti. Tedy, nebudu dělat ani jedno ani druhé. Chtěl bych v tomto textu vystihnout cosi hlubšího, informovat a neotravovat.
image-1
Nechci Vás (nezasvěcené) příliš nudit dlouhým popisem kdo to vlastně Ivan Martin Jirous (řečený Magor) byl a jak souvisí s Následnou péčí Jihlava. Leč abych přesně vystihl, co chci předat, musím vás trochu poučit. Básník, kunsthistorik, vězeň svědomí, vězeň komunistů, rabiát, opilec, hluboce věřící člověk. To vše Magor byl. Především ale byl velmi aktivní v bojovník proti komunistické zvůli, která tuto zemi dlouhou dobu svírala. Můžeme tedy v klidu tvrdit, že tento člověk toho pro naši svobodu obětoval mnoho.

V etickém kodexu Charity ČR jsou, mimo jiné, uváděny hodnoty jako: pravda, svoboda a spravedlnost. Zdá se tedy, že tady se s Magorem potkáváme. Ba co víc. Dovolím si drze tvrdit, že pro to, abychom mohli dělat práci kterou děláme rádi a která by se za dob komunismu dělat nemohla a nedala, obětoval Ivan Martin Jirous mnohem víc, než si kdekdo z nás může jen představit. Nu a teď v roce 2024 jezdíme společně s klienty na statek který v roce 1984 koupil. Tam pracujeme na jejich abstinenci také pro to, aby je alkoholismus nezahubil tak jak pravděpodobně zahubil Magora. Zdá se tedy, že nám Ivan Martin Jirous pomáhá i po jeho smrti. Pomáhá nám pokračovat ve snaze říkat pravdu. Vždyť říci pravdu: „jsme alkoholici“, je tím prvním krokem k abstinenci. Pomáhá nám s naší svobodou. Vždyť co jiného než svobodu, nám přináší zbavení se závislosti. Pomáhá nám se spravedlností. Jsme si rovni, a máme stejná práva, i když třeba zrovna teď bojujeme se svojí závislostí. A tak díky Magorovi můžeme. Můžeme každoročně jezdit na jeho chalupu, kterou rekonstruují jeho potomci. Můžeme si tam užívat dva dny práce terapeutické, ale i práce manuální, neboť za svůj pobyt platíme prací. Můžeme si vzadu za stodolou rozdělat oheň a na něm v kotlíku vařit pro všech dvanáct lidí. Můžeme večer sedět u ohně a zpívat rozladěné písně. Chodit na malé procházky po okolí. Vytvářet sádrové masky a nádoby na duši. Můžeme si navzájem dávat indiánská jména. A když to všechno skončí, můžeme spokojeně odjíždět domů s pocitem, že se výlet všem líbil a na abstinenci našich klientů jsme odpracovali zas část té velmi těžké práce.

V pátek a v neděli odpoledne, nám nad hlavami přeletěli labutě. Můžete si myslet, že to je jen náhoda. Můžeme si myslet, že to nic neznamená. Že je to jen zvíře, které se přemisťuje z místa na místo. Nicméně my zasvěcenější víme, že právě labuť byla Magorovo oblíbené zvíře. A tak se v tu chvíli zamýšlíme nad tím, jestli na nás z vrchu „pan domácí“ nedává pozor. A pokud tedy dává, co by nám řekl, jakou by nám asi dal zpětnou vazbu? A jakou by dal Vám, čtenářům? Ať tak či tak, Magore děkujeme!

Josef Novotný,
terapeut Následné péče Jihlava
Josef NOVOTNÝ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pátek 19. červenec
(6. červenec kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 19. 7.:
Pondělí po neděli osmé po Svatém Duchu Sv. Vincence z Pauly, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 6. 7. (19. 7.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: