Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
3.6.: Přednáška Boty do tance i do roboty v jihlavském muzeu

3.6.: Až do konce září mohou zájemci vystoupat 103 schodů na věž kostela sv. Prokopa ve Žďáře a rozhlédnout se po krajině

2.6.: Žena přivezla desítky gramů pervitinu

2.6.: Z policejního deníku: krádež kolopásů, škoda je 600 tisíc; neznámý zloděj ukradl z auta peníze

2.6.: Vzpomínkové setkání vypravilo na cestu desítky lodiček

2.6.: Ve Velkém Meziříčí hořelo ve výchovném ústavu, hasiči evakuovali deset osob

2.6.: Při dopravní nehodě osobního auta a náklaďáku u Rudy na Žďársku utrpěli zranění čtyři lidé

2.6.: Ordinace praktického lékařství pro děti a dorost v Hrotovicích získá od kraje tři sta tisíc korun

1.6.: Z policejního deníku: zloděje peněženky policisté dopadli; opilá řidička bourala

1.6.: Pouť na Křemešník o víkendu - mše svaté i kulturní program

1.6.: Pelhřimovská nemocnice připravila benefity pro prvodárce, po prvním odběru krve do letního kina nebo do bazénu zdarma

1.6.: Motorkáři řádili ve Žďárských vrších, policie prosí o pomoc s pátráním veřejnost

1.6.: Malování proudem, leptání lžiček, výroba elektřiny rotopedem aneb Dětský den v infocentru elektrárny Dukovany

1.6.: Haškovy oslavy - kulatý stůl na téma první světová válka jako zásadní zlom a inspirace pro literární díla různých českých autorů na hradě Lipnici

31.5.: Záchranáři v Telči, Bystřici nad Pernštejnem, Velkém Meziříčí a Humpolci budou mít nová stanoviště za 180 milionů korun

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sovy pálené, které obohatily chov v táborské zoo, čekají na své jméno, vybere ho veřejnost
Sdílet článek
Krásný pár sov pálených žije od minulého týdne v táborské zoologické zahradě. Bohužel zatím soví sameček ani samička nemají jméno. A to je příležitost pro všechny příznivce zahrady i širokou veřejnost. Až do 2. dubna mohou své návrhy psát pod příslušný příspěvek na facebookovém profilu ZOO Tábor. Na autory vybraných jmen čekají rodinné vstupenky a zajímavé knížky.
image-1
„Sovy pálené rozšířily naši kolekci sov teprve minulý týden. Rychle se u nás zabydlely a tak je
čas vyhlásit oblíbenou soutěž. Sameček ani samička zatím nemají jméno, což je příležitost pro všechny soutěživé příznivce. Až do 2. dubna může kdokoliv napsat pod příspěvek na facebookovém profilu naší zoo návrhy na jméno. Autor či autoři vybraných jmen dostanou rodinnou vstupenku do zoo a zajímavou knihu z naší produkce dle vlastního výběru,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

Chov sov pálených plně zapadá do konceptu táborské zoo. „Sovy pálené z volné přírody postupně mizí. Největším nebezpečím je pro ně člověk, nejčastější zjištěnou příčinou smrti těchto krásných sov je srážka s autem či vlakem. Velké riziko představuje také používání chemických prostředků proti hlodavcům, kteří tvoří podstatnou část potravy těchto sov. Některé odhady mluví o tom, že na českém území přežívá už jen 150 až 450 párů. V Česku je tak sova pálená zvláště chráněná jako silně ohrožený druh,“ zdůrazňuje ředitel ZOO Tábo Evžen Korec.

„Naším hlavním posláním je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Proto jsme velmi rádi, že se naše zvířecí osazenstvo rozrostlo hned o pár těchto krásných a bohužel ve volné přírodě vymírajících sov. Stejně jako všechna ostatní zvířata u nás budou mít ty nejlepší možné podmínky. Doufáme, že bychom v budoucnu mohli sovy pálené pravidelně odchovávat,“ naznačuje další plány se sovím párem ředitel Korec.

Sova pálená je snadno rozeznatelná podle výrazného závoje srdčitého tvaru kolem obličeje, velkých černých očí a charakteristického zbarvení. Spodní strana těla je bílá až žlutohnědá s tmavým skvrněním, svrchní strana tmavá – břidlicově černá s jemným bílým skvrněním.

Původně sovy pálené žily v otevřené krajině se skálami či světlými lesy, postupem času se ale přizpůsobily blízkosti člověka. V současnosti tak hnízdí hlavně v budovách, převážně na půdách. Oblíbily si ale také věže kostelů, zříceniny a zemědělské usedlosti. Zemědělcům pomáhají tím, že v okolí loví hraboše a myši. Populaci sov však decimuje používání jedů k hubení hlodavců. Hlavním predátorem sov je kuna skalní.

Sova pálená má velmi dobrý sluch, díky kterému dokáže přesně lokalizovat svou kořist. Drtivou část potravy (až 95 procent) tvoří drobní savci, nejoblíbenějším úlovkem jsou hraboši polní. Občas uloví i malé ptáky, obojživelníky nebo hmyz. Kořist loví převážně v noci, nízkým neslyšným letem těsně nad zemí.

Sova pálená vytváří trvalé páry, které většinou zůstávají věrní místu hnízdění. Tok začíná podle počasí během února či března, první hnízdění se odehrává obvykle v dubnu, druhé pak v červenci nebo srpnu. Na vejcích sedí pouze samice, které samec přináší potravu. Vylíhnutá
mláďata pak krmí oba rodiče. Z hnízda mladé sovy poprvé vylétnou po zhruba 60 dnech

Sovy pálené rozšířily kolekci sov v ZOO Tábor, kde už žijí kalous ušatý, puštík bradatý, puštík
obecný, sovice sněžní a výr velký.

Během března je zoo v Táboře otevřená pouze o víkendech a státních svátcích od 9 do 17 hodin.
- fs -
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 3. červen
(21. květen kalendáře iuliánského)
• 2023 rok křesťanského letopočtu
• 7512 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 3. 6.:
Slavnost Božího Těla
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 21. 5. (3. 6.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: