Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
5.12.: Z policejního deníku: zloděj ukradl dřevo za 150 tisíc; vandal poškodil auto; muž fyzicky napadl přítelkyni

5.12.: V Domě Gustava Mahlera v Jihlavě vystaví svá díla Soňa Jurkovičová a Lenka Klofáčová Pavézková

5.12.: Meteorologové varují před náledím, tvořit se bude na celé Vysočině

4.12.: Výprava po historických památkách Austrálie, Thajska a Kambodže v jihlavském muzeu

3.12.: Z policejního deníku: muž a žena zaplatili za zboží, nemají nic; opilá řidička dvakrát bourala

3.12.: Vyřízení parkovací karty bude v Třebíči jednodušší

3.12.: Policisté prověřují krádež mobilu; pátrají po muži a ženě z fotografií

3.12.: Na Českém mlýně v Jihlavě se začalo zasněžovat

3.12.: Meteorologové varují na Vysočině před ledovkou

3.12.: Kácení stromů zahájí rekonstrukci plynovodu pod Ledečskou ulicí v Havlíčkově Brodě

3.12.: Filmový klub v Jihlavě uvede islandský snímek Ada

3.12.: Do Edenu v Bystřici nad Pernštejnem zavítají v neděli andělé, čerti a přijde i Mikuláš

3.12.: Aby byl advent skutečně bezpečný; policisté v průběhu adventu upozorňují na rizika spojená s vánočními svátky

2.12.: Z policejního deníku: zloděj se vloupal do auta, ukradl kufr s notebookem; opilý muž se dobýval do ubytovny, i když tam nebydlí

2.12.: Výstava Krajka psaná paličkami v jihlavském muzeu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Rodové sídlo pánů z Kunštátu a Přibyslav
Sdílet článek
Z Přibyslavi do Kunštátu, který geograficky ještě leží na Česko-moravské vrchovině, ale z hlediska územně-správního uspořádání se nyní nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, je přibližně 60 km. Dnes tato dvě města téměř nic nespojuje, ve středověku však měla velmi těsnou vazbu. Letos je tomu rovných pět století, co páni z Kunštátu své rodové sídlo v Kunštátu opustili. Někteří jejich představitelé vládli rovněž v Přibyslavi a Polné.
image-1
Viktorin z Kunštátu na Kunštátě žil od roku 1417. Na podzim 1420 v pouhých 17 letech přijal výzvu bojovat po Žižkově boku. Zúčastnil se dvojího tažení husitských vojsk na Moravu a 11. října 1424 byl u Přibyslavi, v dnešní obci Žižkovo Pole, bezprostředním svědkem skonu Jana Žižky. Stal se jedním ze tří mužů, jimž vojevůdce na smrtelném loži svěřil ideový odkaz husitské revoluce. Uvádí to Vavřinec z Březové v Kronice husitské. Splnit slib daný umírajícímu Žižkovi se však kunštátskému Viktorinovi nepodařilo, neboť hejtmana následoval na věčnost již 1. ledna 1427. Jeho syn, pozdější český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad, v době smrti svého otce neměl ani sedm let.

Shodným jménem Viktorin byl pokřtěn vnuk Viktorina z Kunštátu, druhorozený syn krále, který přišel na svět v roce 1443 z lůna Jiřího první manželky Kunhuty.

Tento Viktorin, říkejme mu mladší, v roce 1459 byl jako šestnáctiletý povýšen do hodnosti knížete Svaté říše římské národa německého a v témže roce se stal hejtmanem Moravy.

V roce 1463 se oženil s Markétou, dcerou Hynka Ptáčka z Pirkštejna a tímto sňatkem vyženil panství Přibyslav - Polná. O obě města na jistou dobu přišel, když byl dva roky vězněn, zpět je získal díky dohodě, kterou v roce 1478 v Olomouci podepsal český král Vladislav Jagellonský s uherským králem a českým vzdorokrálem Matyášem Korvínem.

Viktorin po opětovném nabytí přibyslavsko-polenského panství rozšířil polenský hrad a městské opevnění, vystavěl největší polenský rybník Peklo a v roce 1482 vydal pokyn k založení Velkého Dářka.

Přibyslavi v roce 1465 potvrdil balíček starších výsad a právo vařit pivo. Leč již neobnovil zdejší těžbu stříbra, přesněji řečeno galenitu s vyšším procentem stříbra. Náklady na kutání by pravděpodobně převyšovaly zisk.

Polensko-přibyslavské panství, hrady Polná a Ronov, a více než desítku vesnic mezi Polnou a Přibyslaví, a také vrchní právo na opravu kláštera v Pohledu, zadlužený Viktorin prodal vzdálenému příbuznému Janu Bočkovi z Kunštátu a Jevišovic.

Martin Šandera v knize Hynce Ptáček z Pirkštejna - Opomíjený vítěz husitské revoluce (nakladatelství Vyšehrad, 2011) uvádí sumu, za kterou Jan Boček z Kunštátu v roce 1486 zaplatil za hrad Ronov nad Sázavou, kterého již nečekala dlouhá budoucnost. Bylo to neuvěřitelných 18 000 uherských zlatých.

Ekonomická síla pánů z Kunštátu na přelomu 15. a 16. století značně zeslábla a vynucený prodej jejich rodového síla byl neodvratný. Kunštátu se definitivně vzdali v roce 1521. To již nežil ani „přibyslavský“ Viktorin, který konvertoval ke katolické víře, našel azyl na zámku v Těšíně a tam za blíže neznámých okolností 30. srpna 1500 ve věku 57 let zemřel. Polský zdroj Principatus Teschinensis za příčinu smrti považuje otravu. Jed mu prý podali Jagellonci, kteří se báli Viktorinova návratu na českou politickou scénu.

Syn slavného českého krále a panovníka evropského významu, český, římskoněmecký, minsterberský a opavský kníže a hrabě kladský, svého času bohatý majitel přibyslavsko-polenského panství, skonal v chudobě, která zánik slávy pánů z Kunštátu dokumentovala.

Hrad byl založen v polovině 13. století

Webové stránky zámku Kunštát uvádějí, že první písemná zmínka o hradě pochází z roku 1279, avšak objev průčelí románsko-gotického paláce jeho založení posouvá již do poloviny 13. století.

Páni z Kunštátu hrad rozšiřovali a přestavovali. Své sídlo v roce 1521 prodali Janu Černčickému z Kácova. Rod Honrichsů z Wolfswarffenu kunštátské panství držel v letech 1783–1901.

Posledními šlechtickými majiteli zámku byl rod říšských hrabat Coudenhove-Honrichsů, který kunštátský velkostatek držel v letech 1901–1945.

V roce 1948 byl kunštátský zámek zestátněn a sloužil jako depozitář Moravského zemského archivu v Brně.

Od roku 2002 je státní zámek Kunštát národní kulturní památkou. Od 1. ledna 2005 jeho správu převzal Národní památkový ústav a zpřístupnil ho veřejnosti.

Hrad s historickou vazbou na Přibyslav je otevřen i v zimní sezóně, ale pouze o víkendech. Rozhodně stojí za návštěvu i procházku jeho vzorně udržovanými úvozy a zahradami.

Foto: Ivo Havlík
Ivo HAVLÍK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je 5. prosinec
(22. listopad kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 5. 12.:
Druhá neděle adventní Sv. Sáby, opata
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 22. 11. (5. 12.):
Sv.ap. Filemon, Archipos a mč. ap.rovn. Apthie; mč. Cecílie; svt. Kliment Ochridský
Pror. Habakuk; ct. Athanasij, zátvornik pečerský; sv. Štěpán - Uroš, král srbský
Svt. Spiridon Divotvorce, ep. trimituntský; mč. Petr Aleut; ct. Herman Aljašský
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: