Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.11.: Žena v Počátkách v pravé poledne nadýchala 3,66 promile alkoholu; skončila na záchytce

19.11.: Výstava v jihlavské galerii představí výběr z aktuální tvorby děl umělců Vysočiny a Horácka

19.11.: Vánoční strom již na Masarykově náměstí v Jihlavě stojí, ozdoben bude vločkami a kouličkami zlatavé barvy

19.11.: V havlíčkobrodské nemocnici si mohou lidé nechat vyšetřit plíce či změřit hladinu oxidu uhelnatého v těle

19.11.: V Panském dvoře v Telči mohou lidé ochutnat Hofmistra, Holomka, Nádeníka či Klíčníka

19.11.: U obce Lavičky u Velkého Meziříčí se při střetu aut zranily dvě osoby

19.11.: Podzimní Sbírka potravin bude 23. listopadu, zapojí se do ní rekordní množství obchodů

19.11.: Památkáři vydávají knihu o lidové architektuře na Vysočině; pokřtěna bude 21. listopadu

19.11.: Opilá žena bez řidičského průkazu za volantem v Třebíči a dva řidiči pod vlivem drog ve Žďáře nad Sázavou

19.11.: Markéta Schimmerová Procházková zazpívá pro Bárku – domácí hospic

18.11.: Záchranáři na Vysočině mají nové výcvikové středisko; nechybí torzo vrtulníku či lezecká stěna

18.11.: V hasičském muzeu v Přibyslavi je vzácný prapor z Ukrajiny

18.11.: V Kamenici u Jihlavy zloděj ukradl věci za dvacet tisíc korun

18.11.: Studentská soutěž „Rozehraj to jako manažer“ na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě

18.11.: Studenti z Havlíčkova Brodu připravili pro soutěž zdravou rybí svačinku

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Co se dělo s Žižkou po jeho smrti u Přibyslavi? Vojevůdce byl pohřben 21. října 1424
Sdílet článek
V říjnu si připomínáme 595. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova a Kalicha u Přibyslavi. Zatímco rok jeho skonu 1424 nikdo nikdy nezpochybnil, některé staré prameny uváděly rozdílná data vojevůdcova posledního dne.
image-1
Jedna verze Starých rukopisů praví, že zemřel již 11. ledna 1424, druhá mluví o 21. říjnu 1424. Většina se však shoduje s historikem z časů národního obrození Wácslawem Wladiwojem Tomkem, který v roce 1879 uvedl: „W ležení před Přibislawi poručil duši swau bohu a skonal dne 11. Října we středu před sw. Hawlem”.

Papež římský Pius II., občanským jménem Enea Silvio Piccolomini (1405-1464), v knize Historie česká, kterou napsal 30 let po Žižkově smrt a do češtiny byla přeložena v roce 1687, si všímá Žižkova údajného odkazu, co má být ihned v Přibyslavi s jeho tělesnými ostatky provedeno:

“Když byl v nemoci své tázán, jakým způsobem chce býti pohřben, rozkázal prý stáhnouti z jeho mrtvoly kůži, maso hoditi ptákům a zvěři, z kůže zhotoviti buben a vésti války za jeho vedení; že se dají nepřátelé na útěk, jakmile zaslechnou zvuk toho bubnu.”


Měl král Friedrich II. buben z Žižkovy kůže?

Italovu legendu převzal Hájek z Libočan, věřili ji i další, až se dostala do evropského povědomí.

O bubnu z Žižkovy kůže psala slavná francouzská spisovatelka George Sandová a jeden z největších vojevůdců 18. století, pruský král Friedrich II., přísahal, že přesně tento buben získal, prý v Čáslavi.

Piccolomini ještě uvádí, že táborité nad městskou bránou v Přibyslavi namalovali Žižkovu podobu a anděla s kalichem v ruce.


W Hradci pochowán jest s welikau ctí

To by odpovídalo zjištění již citovaného historika Tomka. V práci vydané v roce 1879 v nakladatelství přibyslavského rodáka Jana Otty, píše:

“Hned po nenadálé smrti wůdce swého wojsko české hnalo útokem na Přibislaw, a dobylo hradu mocí, i wypálilo jej a zbořilo. Potom wedením knížete Sigmunda Korybutowiče wtrhlo mocně přes hranice do Morawy, a zatím slawen byl pohřeb Žižkův. Za místo ku pohřbení zwolen jest Hradec nad Labem, jakožto přední z měst, která stála w bratrstwu za posledních dwau let od něho zřízené. Z úmrtního místa prowodili tam tělo jeho kněz Ambrož farář Hradecký, jemu zwláště oddaný, a kněz Prokůpek… W Hradci pochowán jest s welikau ctí we hlavním farním kostele sw. Ducha před welkým oltářem. Z prvního tohoto hrobu jest wšak tělo Žižkowo později přewezeno do Čáslawě, a tam rovněž we farním kostele sw. Petra a Pawla položeno. Newí se ani, kterého určitě času se to stalo, ani z jaké příčiny, a podobno jest toliko, že teprw někdy okolo polowice 15. století.”


Pohřeb ve svátek památky 11 000 panen

Na otázku z titulku nejpodrobněji odpovídá spisovatel tzv. literatury faktu Miroslav Ivanov v literární detektivce Kdy umírá vojevůdce.

V 80. letech 20. století s přispěním českých a maďarských(!) vědců z oboru soudního lékařství, geologie, antropologie a makromolekulární chemie zkoumal, co se dělo s mrtvým tělem a hledá, kde byl Žižka 21. října 1424, ve svátek „památky 11 000 panen”, pochován poprvé, a kde s odstupem času podruhé.

Zda Ivanov našel přesvědčivou odpověď, není slušné prozrazovat. Pointa jeho detektivky by vzala za své.

Jedno je však jisté, část pravého žebra, levá stehenní kost a kalva (lebeční klenba), které byly nalezeny v čáslavském kostele v roce 1910, patřily muži, jemuž ve chvíli smrti bylo 61 až 65 let. Tento výsledek přesně korespondoval s datem Žižkova narození kolem roku 1360 a datem jeho úmrtí u Přibyslavi v roce 1424.

FOTO: Ivo Havlík
První místo, kde husité Žižkovo tělo ukryli, byl hrad Ronov. Odsud jej vezli do kostela sv. Ducha v Hradci Králové. Po přibližně 85 km dlouhé cestě tam smuteční konvoj dorazil 21. října 1424.
Ivo HAVLÍK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je středa 20. listopad
(7. listopad kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 20. 11.:
Úterý po neděli šesté přebývající po Zjevení Páně Sv. Felixe z Valois, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 7. 11. (20. 11.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: