Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
16.9.: Výstava fotografií Jana Kafky připomene, že nás fotografie provázejí již 180 let

16.9.: Výstava darů podzimu na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou

16.9.: V Novém Městě na Moravě bude chráněné bydlení; dva domy vzniknou v ulici Malá

16.9.: Třiatřicetiletý dealer drog skončil ve vazbě

16.9.: Silnice II/602 od Helenína po Nové Domky je již otevřená, linka 12 jezdí bez omezení

16.9.: Policisté odvezli na záchytku opilého muže ze Ždírce nad Doubravou

16.9.: Pelhřimovské náměstí zaplní o víkendu naleštěná auta

16.9.: Oranžové židle s „oteklými kotníky“ edukují v Brně

16.9.: Opilý muž napadl v Třebíči těhotnou ženu

16.9.: Opilí a zdrogovaní řidiči a také šoféři bez řidičských průkazů

16.9.: Neznámému lapkovi se zalíbily kšiltofky, čepice i taška

16.9.: Mezinárodní den neslyšících ve středu v nemocnici v Havlíčkově Brodě po celé dopoledne

16.9.: Loupežné přepadení v Jihlavě, kdy dva pachatelé zbili náhodného muže, kriminalisté objasnili

16.9.: Letošní Ji.hlava bude rozmanitá: Vachek, Man Ray, erotika

15.9.: Česká spisovatelka se stala keňskou celebritou

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

Kalamita na lince A

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Veselé barely a popelnice z rukou potomků sochaře Františka Němce z Hriště u Přibyslavi
Sdílet článek
Šeď nádob na odpadky a dešťovou vodu odmítly děti z Prahy, které v Přibyslavi na Pecháčkově ulici prožívaly letošní prázdniny. Sourozenci nešetřili barvami ani časem a prokázali výtvarný talent. Není divu, vždyť jejich kořeny sahají do rodiny akademického sochaře Františka Němce, rodáka z Hřiště, který padl v první světové válce v památné bitvě u Bachmače.
image-1
Akademický sochař František Němec (narozen: 5. ledna 1882 ve Hřištích; zemřel: 10. března 1918 u Bachmače se narodil v malé obci Hřiště u Přibyslavi. Podle pověsti tato obec dostala jméno podle toho, že údajně v těchto místech páni z Ronova, vlastníci nedalekého hradu, tady měli kolbiště - hřiště, místo, kde pořádali turnaje nebo se cvičili ve zbrani.
Malý František svoje dětství i první školní léta prožíval v rodné vísce. Ničím příliš nad ostatní vrstevníky nevynikal. Ale jeho nadání pro kreslení si po čase všiml místní učitel Aleš Klaus. Ten když viděl, jak si obratně počíná s tužkou nebo s nožíkem, kterým vyřezával pro své potěšení nebo pro potěchu svých vrstevníků zvířátka či rozličné postavičky k Betlému, doporučil jeho rodičům, aby se vyučit truhlářem - řezbářem. Tak mladý František nastoupil do učení v nedaleké Jihlavě. Brzy dosáhl takové zručnosti, že mu byly svěřovány i náročné ozdobné řezby drahého nábytku pro jihlavské měšťany.
Ještě před vyučením a složením závěrečných zkoušek odešel do Frankfurtu nad Odrou, aby se seznámil u tamních řezbářů s novými postupy a směry ve zdobení nábytku. Po návratu a složení tovaryšských potřebných zkoušek odešel do Prahy. Rozhodl se, že se pokusí studovat na uměleckoprůmyslové škole. Jeho rodiče však nebyli příliš majetní, proto mu studia platit nemohli.
On však od svého snu stát se sochařem, nechtěl ustoupit. Našel si v Praze - Bubenči malý podkrovní byt a přivedl sem i svoje dvě sestry. Živil sebe i sestry příležitostnou řezbařinou a při tom pilně studoval. Nejprve se stal žákem profesora Stanislava Suchardy a pak i Josefa Václava Myslbeka. Stal se jedním z nejnadanějších studentů. Vytvořil řadu bust, reliéfů i figurálních soch.
Jeho slibně se rozvíjející uměleckou dráhu ale přerušila první světová válka. Hned na jejím začátku, v červenci roku 1914 musel narukovat na východní frontu a již v září téhož roku padl do ruského zajetí. I tady se pokoušel tvořit. Dokonce se zúčastnil jedné tamní výtvarné výstavy a jeho práce byla vyhodnocena jako nejlepší. Z této doby pochází i socha - poprsí Michaela Vasiljeviče Lomonosova (ruský vědec, historik, umělec, je po něm pojmenována moskevská univerzita). Tehdy bylo údajně zakoupeno pro univerzitu v Kazani. Byl optimistou a věřil, že se zdráv vrátí zpět do Čech. Ovšem osud s ním měl jiné plány.
Dne 10. března 1918 v Rusku, v bitvě u Bachmače umírá jako čs. legionář ve věku 36 let. Na památku tohoto nadějného umělce byla později na jeho rodném domku ve Hřištích odhalena pamětní deska.
- ih -
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 17. září
(4. září kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 17. 9.:
Úterý po neděli čtrnácté po Svatém Duchu Svátek jizev sv. Františka, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 4. 9. (17. 9.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: