Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
17.7.: V Řásné hořel hospodářský manipulátor, škoda se vyšplhala na 300 tisíc korun

17.7.: U Vladislavi na Třebíčsku skončil v úterý odpoledne po nehodě vůz mimo silnici

17.7.: Rok 2019 je v třebíčské porodnici ve znamení dvojčat

17.7.: Pacienti po mozkových příhodách mají v Jihlavě péči na úrovni evropské špičky

17.7.: Na dálnici se proháněli dva koně; humpolečtí policisté je odchytili a předali majiteli

17.7.: Na dálnici D1 utrpěl zranění hasič, který s kolegy likvidoval požár nákladního auta

17.7.: Krádeží přibývá - policisté upozorňují občany, aby si dávali si pozor na své věci

17.7.: Krádeže věcí z vozidel - řádné zabezpečení vozidla je velice důležité

17.7.: Kraj prodává školní budovu v Telečské ulici v Jihlavě

17.7.: Jak ošetřit bodnutí hmyzem a kdy vyhledat lékařskou pomoc

17.7.: Bude hůř

16.7.: V Ledči nad Sázavou se pachatel vloupal do nákladního auta; zmizel tablet a finanční hotovost

16.7.: U požáru v Kozlově na Žďársku zasahovaly čtyři jednotky hasičů

16.7.: U Věže se v pondělí večer střetla dodávka s nákladním vozidlem

16.7.: Na sociální služby žádá pro příští rok Kraj Vysočina více než miliardu korun

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

21. června: Vzpomínka na Bosého Laca

8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Kůrovcová kalamita pohledem lesníka
Sdílet článek
Tak, jak kůrovcová kalamita na Pelhřimovsku nabývá stále hrozivějších a doslova viditelnějších rozměrů, začíná se o tento problém stále více zajímat i veřejnost. A v dnešní uspěchané době se současně hledají i jednoduchá a snadná vysvětlení příčin tohoto stavu. Za vše prý mohou lesníci, chtěli rychle zbohatnout a tak sázeli všude smrk. Nejvíce rozšířené druhy kůrovců napadají v lesích skutečně především smrk a případně také borovici.
Ve smíšených lesích s vyšším podílem listnatých dřevin by i po likvidaci smrků kůrovcem zůstaly stát listnaté stromy a nevznikaly by rozsáhlé, zcela odlesněné plochy.

Jenom se zapomíná na ten fakt, že lesy v našich podmínkách se běžně nechávají dorůstat do věku 100-120 let. I kdyby současní lesníci sázeli posledních 30 let pouze samé listnaté dřeviny, nástup kůrovcové kalamity by to nijak neovlivnilo. Smrky dnes prvotně napadané kůrovci byly vysazeny ještě za Rakouska- Uherska či v období první republiky. A tehdejší lesníci zcela jistě netušili, že za oněch zhruba 100 let dojde k takovým výrazným klimatickým změnám. Tyto změny jsou buď způsobeny přírodním cyklem, jakých tato planeta již několik pamatuje. Anebo, zřejmě pravděpodobněji, jsme je zapříčinili my všichni jako lidská populace.
A podobně jako se hledá viník současných problémů, objevují se i zaručené recepty, jak tuto situaci řešit. Nejlepší prý bude ponechat to přírodě, ona si s tím sama poradí. A tak nějak samovolně, rychle a snadno zde vzniknou nové, krásné a druhově pestré lesy, které nám budou opět poskytovat všechny užitky.
Skutečnost je taková, že to bude dlouhodobý proces trvající několik desetiletí a bude k tomu zapotřebí mnoho práce, času a pochopitelně také peněz. Plochy po vytěžených smrčinách ponechané svému vývoji zarostou směsí náletových listnatých dřevin a křovin – břízy, osiky, jeřábu, bezu a dalších. A samozřejmě i tyto nárosty mohou v budoucnu plnit neprodukční funkce lesa - zadržovat vodu v krajině a jejím výparem ji pak ochlazovat, stabilizovat půdy na svazích, vázat oxid uhličitý a uvolňovat kyslík při fotosyntéze atd.
Ale jestliže jsme v minulosti pěstovali lesní porosty zaměřené především na maximální produkci dřeva, bylo by dnes chybou to zcela obrátit a tvrdit, že hospodářská funkce lesa je nevýznamná a můžeme ji zcela ignorovat. Kvalitní dřevo bude zapotřebí a bude žádané i za 50 či 100 let. A právě tak je chybou tvrdit, že současný stav lesa a jeho budoucnost je záležitostí pouze lesníků a vlastníků lesa a ostatní veřejnosti se netýká a může jí být lhostejný.
Přírodní prostředí, okolní krajina, les, čistý vzduch a voda jsou společné pro nás všechny a také je všichni užíváme.
Martin KODEŠ, Městská správa lesů Pelhřimov
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je středa 17. červenec
(4. červenec kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 17. 7.:
Středa po neděli páté po Svatém Duchu Sv. Alexia, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 4. 7. (17. 7.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: