Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
23.4.: V jihlavské galerii představní zvuky z idylického rumunského venkova

23.4.: Přednáška Jiřího Burela v jihlavském muzeu shrne houbařský rok na Vysočině v uplynulém roce

23.4.: Pelhřimov rozzářila výsadba jarních květin

23.4.: O Velikonocích se policisté zaměřili na neukázněné řidiče na silnicích

23.4.: Nesahejte v přírodě na zdánlivě opuštěná mláďata zajíčků nebo srnčat

23.4.: Nejvíc krajových pojmenování pro pomlázku - lískačku, lípačku, kruťanku aneb společný velikonoční rekord finišuje

23.4.: Nehoda u Jihlavy směrem na Brno si vyžádala život řidiče osobního auta a šestiletého chlapce

23.4.: Letošními mistry řemesla Kraje Vysočina jsou dva skláři a sedlář

23.4.: Den otevřených dveří na vodárenských zařízeních na Vysočině i v Jihomoravském kraji

23.4.: Další dopravní nehoda na okraji Jihlavy, tentokrát snad bez ztrát na životech

22.4.: Malá tlačítka s velkými ambicemi - SOS tísňová tlačítka pro osaměle žijící seniory

22.4.: Kovy a nápojové kartony lze házet do žlutých kontejnerů na plasty

22.4.: Komentovaná prohlídka výstavy akademické malířky Evy Činčerové v jihlavské galerii

22.4.: Jak prožít Filipojakubskou noc v poklidu

22.4.: Den Země na Chaloupkách v evropském duchu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Společná rakousko-česká kniha o dějinách
Sdílet článek
Dvacítka historiků pracovala v letech 2015-2018 z podnětu Stálé konference rakouských a českých historiků ke společnému kulturnímu dědictví na knize „Sousedé“ o historii Rakouska a České republiky. Tato kniha byla představena v Domě historie v Muzeu země Dolní Rakousko 12. dubna 2019.
image-1
„Cílem nebylo urovnání pohledů na historii, ale snaha lépe jí porozumět. Kromě knihy vznikla také brožura a didaktické materiály pro školní výuku,“ informovala náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče a mezinárodních vztahů Jana Fischerová. Na více než 500 stranách autoři popisují nejen nejdůležitější etapy historie, ale v průřezu také témata jako vyprávění, stereotypy nebo život na hranicích.

Sousedství, které trvá už celá staletí, a tři sta let života ve společném státě spojují Rakousko a Českou republiku. Jsou jako národ se dvěma jazyky nebo spíše jako závistiví bratranci? Tato kniha nás ve dvanácti kapitolách provede historií uplynulých dvou století života spolu, od sebe, vedle sebe a proti sobě. 27 historiků z obou zemí bude ve dvanácti kapitolách zkoumat, co máme společné, i co nás rozděluje. Autoři přitom porovnají nejen dějiny dvou národů, ale také ukážou, jak různý vývoj na obou stranách ovlivnil společnost. Po „jaru národů“ a občanské revoluci nastalo ještě ve společném státě období odcizení. Společný život v posledních desetiletích Habsburské monarchie a během první světové války by se dal označit jako společně strávený, ale odlišně prožitý. Státy vzniklé po roce 1918 (Německé) Rakousko a Československo prožívaly napětí konkurence, společného života a lhostejné existence vedle sebe. Navzdory příslušnosti k různým státům a (po roce 1948) i k různým systémům jsme měli mnoho společného. Po roce 1989 a pádu „železné opony“ ovládly naše vztahy konflikty jako „Temelín“ nebo „Benešovy dekrety“, a to přesto, že vzájemné hospodářské, politické a kulturní kontakty jsou těsné jako nikdy od roku 1918.

Podnět vytvořit knihu vzešel od Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví a finančně jej podpořily na české straně Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a také Kraj Vysočina a Kraj Jihomoravský. Na rakouské straně knihu podpořili: Spolkové ministerstvo pro evropské záležitosti, integraci a mezinárodní vztahy, Spolkové ministerstvo pro vzdělávání, vědu a výzkum, Fond budoucnosti Rakouské republiky.
Jitka SVATOŠOVÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 23. duben
(10. duben kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 23. 4.:
Úterý velikonoční Sv. Vojtěcha, biskupa pražského, mučedníka a patrona zemí Koruny české Sv. Jiří, mučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 10. 4. (23. 4.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: