Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Výstava Hrady česko-rakouského pomezí v jihlavské galerii
Sdílet článek
Vernisáží bude ve středu 3. září v 18 hodin v Oblastní galerii Vysočiny na Masarykově náměstí v Jihlavě zahájena výstava s titulem Hrady česko-rakouského pomezí.
image-1
Výstava Hrady česko-rakouského pomezí, kterou připravila Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě ve spolupráci s Krajem Vysočina a za podpory Zemských sbírek Dolního Rakouska, se zaměřuje na česko-rakouské pohraničí prostřednictvím obrazů hradů, hradních ruin, zámků a měst zejména z Podyjí (Thayatal). Na základě proměn četných hradů rozesetých podél toku Dyje lze sledovat komplikovanou historii vztahů mezi oběma zeměmi. Řeka je spojujícím prvkem také s Jihlavou, kde se v Oblastní galerii Vysočiny výstava odehrává, neboť moravská Dyje pramení jen asi pětadvacet kilometrů na jih od Jihlavy u Třeště; pod hradem Raabs (Rakous) se spojuje s Dyjí rakouskou a společně pak meandrují coby jediná Dyje-Thaya až na česko-rakousko-slovenské pomezí, kde se její vody smísí s řekou Moravou. Hranice již od konce 11. století zhruba kopíruje tok řeky Dyje, v oblasti Národního parku Podyjí kolem Vranova nad Dyjí pak prochází asi pětadvacet kilometrů přímo řekou. Na pomezí jižní až jihozápadní Moravy a Dolního Rakouska se slovanské obyvatelstvo od 7. století mísilo s germánským podobně, jako se tam mísí vody moravské a rakouské Dyje.
Tamější hrady byly většinou budovány coby obranné stavby, jež měly chránit oblast před nepřátelskými nájezdy. Pravěká hradiště byla často budována na ostrožnách nad údolími vodních toků, což je také případ Podyjí. Na počátku vrcholného středověku bylo povodí řeky Dyje neklidným rozhraním mezi přemyslovskou Moravou a babenberskou Východní markou. Hrady byly také centry další kolonizace jihozápadní Moravy a sousedících oblastí Waldviertel a Weinviertel na severu Dolního Rakouska. Řada vybraných hradů, jejichž počátky spadají zhruba do období od konce 11. do první poloviny 13. století, začíná od Karlsteina a pokračuje přes Raabs (Rakous), Eibenstein, na moravské straně Frejštejn, Cornštejn, Bítov, Vranov nad Dyjí, rakouský Hardegg (Hardek), který stojí téměř na hranici, Kaju (Chýji) a dále opět moravský Nový Hrádek a Znojmo. O trochu dál na východ z dyjské říční linie vybočují Litschau (Ličov) a na moravské straně Landštejn. Výstava zahrnuje také města Gmünd, Retz (Reteč) a Mikulov. Po porážce Přemysla Otakara II. roku 1278 v bitvě na Moravském poli získali babenberské dědictví, zahrnující také Rakousy, Habsburkové. Po zvolení Ferdinanda I. českým králem roku 1526 hranice postupně ztrácela svůj vojenský význam. Ty z hradů, které nebyly přestavěny na zámky, postupně chátraly, až se proměnily v ruiny.Většina z vystavených děl pochází z 19. a počátku 20. století. V té době panoval v pohraničí relativní klid a obliba hradů vzrůstala z úplně nových důvodů. Hrady souzněly s romantickou zálibou v ruinách a středověké historii a staly se oblíbeným cílem návštěv novodobých poutníků. Umělci zobrazují hrady jako poklidné ruiny tyčící se na zarostlých kopcích, v pozadí mírumilovných výjevů s pocestnými, myslivci a pasáky dobytka. Zatímco 19. století bylo pro hrady šťastným a klidným mezidobím, kdy také začaly vznikat základy dnešní památkové péče, v následujícím století nastaly opět bouřlivější časy. První pozemková reforma ve dvacátých letech znamenala zásah také do vlastnické struktury některých hradů. Další změny přinesly po druhé světové válce Benešovy dekrety. Druhá pozemková reforma, spojená s násilným vyvlastňováním po roce 1945, postupně zcela narušila soukromé vlastnictví. Hranice byla náhle střežena bedlivěji než kdy předtím, což znamenalo pro sídla na obou stranách izolaci od svých odvěkých přirozených sousedů. To se změnilo až po roce 1989 s pádem železné opony a opětovným zprůchodněním hranic. Dlouhá izolace Podyjí, způsobená nejen historickými okolnostmi, ale i komplikovaným terénem říčního kaňonu, však má také pozitivní důsledky: dnes jde o jedno nejméně dotčených říčních údolí v Evropě, zajímavé nejen díky svým hradům, ale unikátní po geologické stránce a s rozmanitou flórou a faunou. Dnes se majitelé a správci hradů a zámků na obou stranách hranic musejí vyrovnávat s podobnými problémy, jež s sebou nese starost o rozlehlé historické objekty.
Lenka DOLANOVÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je čtvrtek 15. listopad
(2. listopad kalendáře iuliánského)
• 2018 rok křesťanského letopočtu
• 7507 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 15. 11.:
Čtvrtek po neděli páté přebývající po Zjevení Páně Sv. Alberta Velikého, biskupa, vyznavače a Učitele Církve Sv. Leopolda, vzynavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 2. 11. (15. 11.):
Mč. Akindin, Pigasij, Athonij, Elpidifor, Anempodist a s nimi 7000 umučených
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: