Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Výstava Hrady česko-rakouského pomezí v jihlavské galerii
Sdílet článek
Vernisáží bude ve středu 3. září v 18 hodin v Oblastní galerii Vysočiny na Masarykově náměstí v Jihlavě zahájena výstava s titulem Hrady česko-rakouského pomezí.
image-1
Výstava Hrady česko-rakouského pomezí, kterou připravila Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě ve spolupráci s Krajem Vysočina a za podpory Zemských sbírek Dolního Rakouska, se zaměřuje na česko-rakouské pohraničí prostřednictvím obrazů hradů, hradních ruin, zámků a měst zejména z Podyjí (Thayatal). Na základě proměn četných hradů rozesetých podél toku Dyje lze sledovat komplikovanou historii vztahů mezi oběma zeměmi. Řeka je spojujícím prvkem také s Jihlavou, kde se v Oblastní galerii Vysočiny výstava odehrává, neboť moravská Dyje pramení jen asi pětadvacet kilometrů na jih od Jihlavy u Třeště; pod hradem Raabs (Rakous) se spojuje s Dyjí rakouskou a společně pak meandrují coby jediná Dyje-Thaya až na česko-rakousko-slovenské pomezí, kde se její vody smísí s řekou Moravou. Hranice již od konce 11. století zhruba kopíruje tok řeky Dyje, v oblasti Národního parku Podyjí kolem Vranova nad Dyjí pak prochází asi pětadvacet kilometrů přímo řekou. Na pomezí jižní až jihozápadní Moravy a Dolního Rakouska se slovanské obyvatelstvo od 7. století mísilo s germánským podobně, jako se tam mísí vody moravské a rakouské Dyje.
Tamější hrady byly většinou budovány coby obranné stavby, jež měly chránit oblast před nepřátelskými nájezdy. Pravěká hradiště byla často budována na ostrožnách nad údolími vodních toků, což je také případ Podyjí. Na počátku vrcholného středověku bylo povodí řeky Dyje neklidným rozhraním mezi přemyslovskou Moravou a babenberskou Východní markou. Hrady byly také centry další kolonizace jihozápadní Moravy a sousedících oblastí Waldviertel a Weinviertel na severu Dolního Rakouska. Řada vybraných hradů, jejichž počátky spadají zhruba do období od konce 11. do první poloviny 13. století, začíná od Karlsteina a pokračuje přes Raabs (Rakous), Eibenstein, na moravské straně Frejštejn, Cornštejn, Bítov, Vranov nad Dyjí, rakouský Hardegg (Hardek), který stojí téměř na hranici, Kaju (Chýji) a dále opět moravský Nový Hrádek a Znojmo. O trochu dál na východ z dyjské říční linie vybočují Litschau (Ličov) a na moravské straně Landštejn. Výstava zahrnuje také města Gmünd, Retz (Reteč) a Mikulov. Po porážce Přemysla Otakara II. roku 1278 v bitvě na Moravském poli získali babenberské dědictví, zahrnující také Rakousy, Habsburkové. Po zvolení Ferdinanda I. českým králem roku 1526 hranice postupně ztrácela svůj vojenský význam. Ty z hradů, které nebyly přestavěny na zámky, postupně chátraly, až se proměnily v ruiny.Většina z vystavených děl pochází z 19. a počátku 20. století. V té době panoval v pohraničí relativní klid a obliba hradů vzrůstala z úplně nových důvodů. Hrady souzněly s romantickou zálibou v ruinách a středověké historii a staly se oblíbeným cílem návštěv novodobých poutníků. Umělci zobrazují hrady jako poklidné ruiny tyčící se na zarostlých kopcích, v pozadí mírumilovných výjevů s pocestnými, myslivci a pasáky dobytka. Zatímco 19. století bylo pro hrady šťastným a klidným mezidobím, kdy také začaly vznikat základy dnešní památkové péče, v následujícím století nastaly opět bouřlivější časy. První pozemková reforma ve dvacátých letech znamenala zásah také do vlastnické struktury některých hradů. Další změny přinesly po druhé světové válce Benešovy dekrety. Druhá pozemková reforma, spojená s násilným vyvlastňováním po roce 1945, postupně zcela narušila soukromé vlastnictví. Hranice byla náhle střežena bedlivěji než kdy předtím, což znamenalo pro sídla na obou stranách izolaci od svých odvěkých přirozených sousedů. To se změnilo až po roce 1989 s pádem železné opony a opětovným zprůchodněním hranic. Dlouhá izolace Podyjí, způsobená nejen historickými okolnostmi, ale i komplikovaným terénem říčního kaňonu, však má také pozitivní důsledky: dnes jde o jedno nejméně dotčených říčních údolí v Evropě, zajímavé nejen díky svým hradům, ale unikátní po geologické stránce a s rozmanitou flórou a faunou. Dnes se majitelé a správci hradů a zámků na obou stranách hranic musejí vyrovnávat s podobnými problémy, jež s sebou nese starost o rozlehlé historické objekty.
Lenka DOLANOVÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 19. březen
(6. březen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 19. 3.:
Pátek po čtvrté neděli postní Sv. Josefa, snoubence blahoslavené Panny Marie, vyznavače a patrona zemí Koruny české
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 6. 3. (19. 3.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: