Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti
Sháníte
marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!
Dějiny na vlastní kůži: Střílí se v naší ulici!
Sdílet článek
Jaké to je, když se dějiny začnou dít právě vám? K dědictví 20. století patří i to, co se odehrává za novinovými titulky a ve chvílích, kdy jsou vypnuté kamery. O tom se dozví účastníci besedy Dějiny na vlastní kůži: Střílí se v naší ulici v pondělí 14. dubna od 16 hodin v Malovaném sále jihlavského musea.
Máme nyní možnost si o tom udělat představu díky hostům, kteří přijali pozvání do této debaty. Události odehrávající se v jejich zemích, v jejich domovech po nějaký čas plnily titulní strany novin a staly se na čas hlavním tématem televizních zpravodajství. Není to dávno: boje o Náhorní Karabach, které byly ukončeny pouze křehkým příměřím v roce 1994 (mírová dohoda dosud podepsána nebyla), vojenské konflikty provázející rozpad bývalé Jugoslávie v 90. letech minulého století a vojenské letecké bombardování v Srbsku v roce 1999, nyní stovka mrtvých v ulicích Kyjeva a vojenské jednotky na Krymu.
Za nějaký čas je vystřídají v novinách i v televizních zpravodajských kanálech jiné události. Tím se ale zpravidla nestávají minulostí, jenom už se o nich denně nedozvídáme. Už natrvalo se ale stanou součástí tisíců, milionů obyčejných životů a osudů a jejich důsledky něčí denní realitou.
Ke každé ze zmíněných historických událostí patří složitá síť příčin a následků, mnohdy se táhnoucích celá staletí či dokonce tisíciletí. Není zde v našich silách rozkrývat jejich politické, mocenské, kulturní či hospodářské aspekty. Chceme se zdržet historického hodnocení či prognóz. Nebudeme hledat viníky a oběti, protože jsme přesvědčeni, že v rovině, které se budeme věnovat, není žádných vítězů. Nechceme otevírat staré rány a nechceme dopustit, aby zde došlo k jakýmkoliv osobním konfrontacím.
Pokud má být něco výsledkem naší debaty, potom je to uvědomění si, jak křehké se mohou ukázat jistoty, na kterých stavíme své životní plány v přesvědčení, že u nás a nám se nic takového nemůže stát. Jedinou obranou je paměť oživovaná právě setkáním s osudy jiných, „povinnost vědět“ a schopnost naslouchat a sdílet. Naše vnímání skutečností je založeno převážně na zprávách přicházejících z médií a máme jen pramálo nástrojů a možností, jak se setkat s takto již předem interpretovanými událostmi jinak, přímo, na vlastní kůži. O to cennější je pro nás každá příležitost dotknout se skutečně žité historie, která se obyčejně do učebnic nedostává.
Chci proto velice poděkovat všem hostům za ochotu se k takové besedě sejít a doufám, že to bude setkání pro nás všechny obohacující.
Mgr. Silvie ČERMÁKOVÁ
Sdílet článek na Facebooku