Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Zámek ve Velkém Meziříčí se o Velikonocích zahalí do květinového hávu

28.3.: Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

26.3.: Silný vítr trápí Vysočinu, hasiči odklízejí popadané stromy

26.3.: Malebnou krajinou jihozápadní Moravy s historickou Jemnickou dráhou

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Den památky obětí holocaustu
Sdílet článek
Usedám k počítači, kde jsem před chvílí dopsal povídání o třešťských Židech, kteří se v průběhu 19. století rozhodli dále žit a podnikat v Jihlavě. Některé rodiny tady zůstaly až do osudového dne 15. března 1939. Čekaly a doufaly, že budou kamsi přestěhovány, ale netušily, jakých tragických konců budou svědky. Jen několika málo mladým mužům a ženám bylo umožněno vycestovat do Dánska. Všechna loučení byla smutná, nádraží se utápěla v slzách a slibech brzkých návratů. Nezapomeň psát. Nezapomněl. Jednoho dne ale nebylo adresáta. Nebylo milióny adresátů.
Nedávno jsem prošel naším jihlavským židovským hřbitovem. Na nemnoha pomnících jsou In memoriam uvedena jména těch, co zahynuli v koncentračních táborech. Další stovky jmen nebylo kým a nebylo kam napsat. Nedávno bylo pětadvacet trávou porostlých hrobů opatřeno bílými tabulkami se jmény. Ještě pár desítek jich na tabulku čeká. Zemřeli krátce po vyhlášení protektorátu, krátce po vypálení obřadní síně na zdejším židovském hřbitově, krátce po zatčení a odvlečení rabína. Ještě krátce před vyhlášením konečného řešení židovské otázky. Žel, už tehdy nebylo řádných obřadů. Nebylo kameníků. Židovský hřbitov měl navždy osiřet.
Mám před očima černou mramorovou desku se jménem a příjmením. S datem narození a úmrtí. Nic víc. Proč taky. Komu žalovat, že se sám připravil o život. Že nemohl přestát stálá předvolání a výslechy na gestapu. Žena s dětmi byla vystěhována z Jihlavy a pak dál a ještě dál. Všichni zahynuli v osvětimské plynové komoře. Není kdo by vzpomínal, kdo by postál, kdo by dopsal In memoriam jména těch několika dalších.
Před léty jsme v den památky obětí holocaustu postáli tiše ve zdejší obřadní síni židovského hřbitova. Stáli jsme mlčky vedle pana André Spitzera a Jiřího Kohna. Jednomu i druhému zahynula maminka v Osvětimi. Jména obou žen a přes tisícovku dalších jsou napsány dětským písmem na zdi této síně. Žalují tady tiše. Žalují každý den. Stejně potichu tady budou promlouvat po celý den 27. ledna 2014, kdy svět si připomíná Den památky obětí holocaustu.
Ladislav VILÍMEK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je čtvrtek 28. březen
(15. březen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 28. 3.:
Neděle šestá postní - Květná neděle Sv. Jana Kapistrána, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 15. 3. (28. 3.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: