Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
22.10.: Čmuchalové 01: Mladí detektivové mají stopu!

22.10.: Vysočina začala s rekordním sázením lip; slaví tak 100 let republiky

22.10.: V Telči předají ceny žákům, studentům a školským zařízením

22.10.: Slavnostní koncert k 100. výročí vzniku Československa ve Velké Lhotě

22.10.: Pěstitelé potvrzují pokles výnosů brambor

22.10.: Průvodce zdravým stravováním v Jihlavě

22.10.: Kůrovcová kalamita na Vysočině v číslech; 150 tisíc kůrovců stačí na napadení až osmi nových zdravých stromů

21.10.: Výsadba ovocných stromů na ovčí pastvině

21.10.: Největší česká medaile a Světová růže pro pelhřimovské Muzeum rekordů

20.10.: Kraj Vysočina vydává nástěnný kalendář s motivem vzrostlých stromů

20.10.: Filmový klub v Jihlavě uvede snímek Kytice na motivy balad K.J. Erbena

20.10.: Dvořákova hudba rozezní New York

19.10.: Záchranáři na Vysočině sdílí data o pacientech s krajskými nemocnicemi, uložené údaje šetří čas

19.10.: Padesát let kulturního domu Máj v Pelhřimově

19.10.: Koncert Komorního orchestru Filharmonie Gustava Mahlera v Třebíči

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Lubomír Kressa st.vystavuje v minigalerii Trifoil v Jihlavě obrazy
Sdílet článek
Výstava obrazů Lubomíra Kressa st. v minigalerii Trifoil v Husově ulici v Jihlavě potrvá až do 1. března.
image-1
Všestranný výtvarník Lubomír Kressa (6. 12. 1941 Třebíč – 20. 7. 1981 Třebíč) bývá řazen mezi solitéy v rámci třebíčské výtvarné Skupiny 4. Byl starší než všichni její členové, ale také výrazně mladší než guru této skupiny, Ladislav Novák. Od dětství se také znal s Josefem Kremláčkem, se kterým ho spojoval zájem o imaginativní tendence současného umění. V souvislosti s Kressovým životním příběhem hraje důležitost jeho choroba. Po ukončení osmiletky a přijetí na tehdejší SVVŠ se totiž při hodině tělesné výchovy projevilo jeho vážné srdeční onemocnění, paroxynální tachykardie. Učiteli i žáky posmívaný mladík odešel dobrovolně ze školy, v letech 1958 – 1962 se učil na číšníka a pracoval jako dělník v tehdejším Elitexu.
Tato komplikovaná životní situace ale paradoxně prohloubila jeho kulturní zájmy, v roce 1960 začal hrát ochotnické divadlo pod vedením režiséra Gerži, v němž se setkal například i s Ladislavem Novákem nebo Jiřím Pechou. Začal více kreslit a malovat. V roce 1962 byl přijat na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově, obor umělecké kovářství a zámečnictví. Ve stejném roce učinil díky své manželce, zdravotní sestře pracující v Semilech, důležitý výtvarný objev. Při vytváření neopakovatelných tisků technikou monotypu si v roce 1962 uvědomil překvapivou významovou a výrazovou možnost gázové tkaniny, její schopnost evokovat organické struktury či podobu zvířecích a lidských postav. Z nevýtvarného zdravotnického materiálu, tak vytvořil překvapivý prostředek podněcující fantazii. A také neobvyklou tiskovou matrici umožňující tisknout nenapodobitelné výtvarné kreace. Do konce 60. let vytvořil Kressa soubor „gázových monotypů,“ který je i v trámci vývoje českého umění té doby hodnocen jako významný přínos našemu imaginativnímu umění. Pomocí neživé tkaniny vdechnul život dílům připomínajícím živou tkáň či panoptikální figurální kompozice. To byl Kressův osobitý přínos a první vrchol jeho výtvarné tvorby.
Po maturitě se Kressa vrátil do Třebíče, kde v roce 1966 - 1981 působil jako vedoucí estetického oddělení v tehdejším Okresním domě pionýrů a mládeže. Přestože formálním vzděláním kovář, začal po roce 1975 soustavně tvořit a prověřovat asociativní možnosti různých druhů a technik výtvarného umění.
Pěstoval třeba i spontánní kresbu. Další linií jeho široce založených výtvarných zájmů byly objekty svařované z kovového odpadu využívající charakteristických nepravidelných a lidskému doteku nebezpečných propalovaných okrajů kovových segmentů. Zřejmě nejvýznamnější Kressova socha ze svařovaných kruhových elementů stávala na nádvoří Malovaného domu. Železnou svařovanou plastiku vytvořil v roce 1975 i pro Výzkumný ústav šlechtitelský ve Slavicích.
Svoji výtvarnou zkušenost rozvíjel také malbou olejových obrazů inspirovaných kozákovskými polodrahokamy, s nimiž se seznámil během studia v Turnově. Zaměřil se i na kombinované techniky či keramiku určenou pro výzdobu interiérů i exteriérů třebíčských základních a mateřských škol. Je autorem keramických reliéfů Záznam přírody (1977), Svět poznání dítěte (1978) a šesti keramických plastik (1978). Vytvořil ale také světelné plastiky Portrét mého dědečka nebo Račte se podívat, jestli nemáte takového brouka v hlavě (1970).
V polovině 80. let minulého století se Kressa vrátil ke své původní inspiraci monotypy z gázy. Tentokrát se však soustředil na kresbu a začal na větší formáty kreslit černou tuší na bílý podklad organické struktury opět evokující hlavy nebo celé lidské postavy. Výtvarná kritika ještě více oceňuje bělobou kreslené struktury na černém papíru, tu a tam doplněné barevným akcentem. Leccos o jejich podobě naznačují názvy: Černá a bílá, Radioaktivní madona, Kruhy života, Postava.
Výstava právě těchto prací byla velkým překvapením pro výtvarnou veřejnost i kritiku na Kressově posmrtné retrospektivní výstavě v třebíčském Malovaném domě v roce 1991. To už však byl Luboš Kressa deset let po smrti. V roce 1981, po zranění břicha a následujícím záchvatu srdeční choroby, ve svých nedožitých čtyřiceti letech zemřel. Kressovo významné místo v linii surrealisticky orientovaného umění potvrdily i jeho retrospektivy v roce 1995 v Galerii mladých u Dobrého pastýře v Brně a v třebíčské Galerii Malovaný dům v roce 2001.
Za svého života měl Luboš Kressa jen tři společné výstavy, v roce 1965 v Závodním klubu ZGK spolu s Boženou Dvořákovou a Josefem Kremláčkem, v roce 1966 spolu s Josefem Kremláčkem v Malé galerii A. Trýba lékařské fakulty univerzity v Brně a v roce 1979 v Galerii Mladých s Milanem Nestrojilem. Obě tyto brněnské výstavní síně měly ve své době podíl na objevování a prezentaci špičkových autorů naší současné výtvarné scény. Ze skupinových výstav je třeba jmenovat expozici Nové výtvarné postupy, která se konala v roce 1967 v jedné z nejprestižnějších tuzemských výstavních síní, v brněnském Domě umění. S časovým odstupem je třeba ocenit i Kressovo zastoupení na Bienále Výzkumu grafiky v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě 1968, na berlínské výstavě československých surrealistů ve Spolkové republice Německo v roce 1968 a dvakrát v Belgii v roce 1969. Kressa vystavoval i v prestižní Špálově galerii na Národní třídě v Praze v roce 1969, na XIV. Premi International de Dibuix Juan Miró v Barceloně v roce 1975, ale třeba i na mezinárodní keramickém sympoziu v polském Pultusku v roce 1978. Zastoupen byl samozřejmě v průběhu desetiletí i na několika společných výstavách Skupiny 4.
Arnošt PACOLA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 23. říjen
(10. říjen kalendáře iuliánského)
• 2018 rok křesťanského letopočtu
• 7507 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 23. 10.:
Úterý po neděli dvacáté druhé po Svatém Duchu
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 10. 10. (23. 10.):
Mč. Eulampios a Eulampie; sbor ctihodných optinských starců: Lva, Makárije, Ambrosije, Mojžíše, Antonije, Ilariona, Isakije, Anatolije a dal.; 26 ct. mč. zografských
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: