Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
23.10.: Výstraha před silným větrem; během noci až 90 km/h

23.10.: Výlov Štěpnického rybníka v Telči v sobotu

23.10.: Vánoční dárek, který pořídíte v novoměstské nemocnici

23.10.: Přední soukromá univerzita přijela na brněnský veletrh Gaudeamus metrem

23.10.: Nákupní centrum Citypark Jihlava slaví 10. výročí otevření

23.10.: Nová působiště pro nevyužívané knihy

23.10.: Na železniční trati v Pohledi na Havlíčkobrodsku zemřel po střetu s vlakem muž

23.10.: Kapela Mandrage jede za fanoušky do regionů; tento týden zahraje v Havlíčkově Brodě a Jindřichově Hradci

23.10.: Hlavní vchod do nemocnice je otevřený

22.10.: Čmuchalové 01: Mladí detektivové mají stopu!

22.10.: Vysočina začala s rekordním sázením lip; slaví tak 100 let republiky

22.10.: V Telči předají ceny žákům, studentům a školským zařízením

22.10.: Slavnostní koncert k 100. výročí vzniku Československa ve Velké Lhotě

22.10.: Pěstitelé potvrzují pokles výnosů brambor

22.10.: Průvodce zdravým stravováním v Jihlavě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Zvířata v nových expozicích AFRICKÉ SAVANY v jihlavské zoo
Sdílet článek
ŽIRAFY Žirafa je mohutný sudokopytník, nejvyšší ze všech suchozemských živočichů. Dospělí samci mohou měřit až 5,5 metru a vážit až 900 kilogramů. Jejich přirozeným prostředím jsou africké savany a otevřené pláně. Díky dlouhému krku může spásat listí na stromech i ve výškách, kam žádná jiná zvířata nedosáhnou. V přírodě žirafy netvoří stálá stáda, ale žijí ve volných skupinách, jejichž složení se ze dne na den mění. Z celkem 9 poddruhů žiraf chová jihlavská zoo hned dva:
image-1
Žirafa Rothschildova (Giraffa camelopardalis rothschildi)
Tříletý sameček ZUBERI původem z belgického Bellevaerde parku
Tříletý sameček MANU z ostravské zoo
Tento poddruh žirafy byl pojmenován po britském bankéři, politikovi a hlavně zoologovi L. W. Rothschildovi. Od ostatních poddruhů je snadno odlišitelný ve zbarvení srsti – typické jsou tmavohnědé kaňkovité nebo obdélníkové skvrny se slabšími krémově zbarvenými liniemi okolo. Dnes žijí v chráněných oblastech Keni a Ugandy (dříve i v Súdánu), patří mezi ohrožené druhy.
V České republice chová žirafy Rothschildovy celkem 9 zoologických zahrad.

Žirafa síťovaná (Giraffa camelopardalis reticulata)
Dvouletý sameček PAUL z německé Zoo Münster
Název tohoto poddruhu je odvozen od červenohnědých skvrn oddělených od sebe bílou sítí. Žijí v Somálsku, Keni a Etiopii. Jihlava je třetí zoologickou zahradou v České republice, kde chovají žirafy síťované (ještě Zoo Brno a Dvůr Králové n. Labem)

OSTATNÍ:

Fenek (Vulpes zerda)
nazýván též fenek berberský je nejmenší liška na světě (váží do 1,5 kilogramu, měří do 22 centimetrů). Tato malá pouštní šelma má (vzhledem k velikosti těla) největší uši ze všech psovitých. Slovo „fenek“ pochází z arabského fanak, což znamená liška. Nápadné jsou obrovské ušní boltce, které mohou být dlouhé až 15 cm. Díky nim fenek nejen dobře slyší, ale může se jimi i ochlazovat. Dalším důležitým smyslem je zrak – fenci vidí velmi dobře i v šeru. Barva srsti je světlá, na končetinách, břiše a obličeji bílá a špičku ocasu mají černou. Před rozpáleným pískem mají tlapky chráněné hustou srstí.
V přírodě se vyskytují v pouštních oblastech severní Afriky a Sinajského a Arabského poloostrova. Jsou výborně přizpůsobení k životu v písečných pouštích, před slunečním žárem se schovávají v hlubokých norách, které vyhrabávají pod kameny a kořeny rostlin.
Žijí v rodinných skupinách, jsou velmi aktivní, hraví a pohybliví. Cítí-li se ohroženi, dokážou se velice rychle zahrabat do písku.
Na lov se vydávají v noci, za potravu jim slouží ještěři, ptáci a jejich vejce, hmyz, ale i drobní hlodavci. Pojídají i kořínky, hlízy a cibule rostlin.
V Jihlavě: samec ze Zoo Olomouc, samice z polské Zoo Lodz
V ostatních zoo: Dvůr Králové, Olomouc, Praha

Kočka pouštní (Felis margarita)
nazývaná také kočka písečná je jedna z nejmenších divokých kočkovitých šelem (váží do 3,5 kg, měří do 60 cm). Od kočky domácí se kromě velikosti odlišuje také nápadně širokou hlavou a velkými ušními boltci. Její domovinou je severní Afrika a Arabský poloostrov, výskyt zasahuje přes Afghánistán až do Pákistánu. Žije v písečných nebo kamenitých pouštích, i v pouštních horských oblastech.
Při lovu používá výborně vyvinutý čich a sluch. Svou kořist dokáže slyšet i pod vrstvou písku. Loví hlavně pískomily, ale i hmyz, ještěrky, ptáky nebo hady.
Jako jedna z mála kočkovitých šelem není ohrožena úbytkem svého přirozeného prostředí, ani místní obyvatelé ji nezabíjí – údajně totiž dělala společnost proroku Mohamedovi a to ji chrání.
V Jihlavě: zatím pouze samec z francouzské Zoo Mulhouse
V ostatních zoo: Brno, Ohrada

Nahoře v pavilonu – expozice se speciálně upraveným světelným režimem, který umožňuje pozorovat zvířata s noční aktivitou:

Komba senegalská (Galago senegalensis senegalensis)
Nazývána též komba ušatá. Roztomilá africká poloopice s mohutnýma očima, pro dobré vidění ve tmě. Patří mezi typické obyvatele savan, velmi atraktivní a pohyblivý druh (pohybují se dlouhými skoky ve vertikální poloze).
Komby jsou noční stromová zvířata, samci žijí samotářsky, samice v menších skupinách s mláďaty.
V českých zoo jsou komby chovány výjimečně (tento druh ještě v Zoo Plzeň, Praha a Ostrava?) Známé je anglické označení pro kombu – bushbaby.
V Jihlavě: dva samci ze Zoo Riga (Lotyšsko)

Komba Garnettova (Otolemur garnettii)
Další zástupce komb v Jihlavě, je poněkud větší než komba senegalská, umožňuje proto vidět velkou rozmanitost v rámci jedné taxonomické skupiny.
Také tento druh je chován velice zřídka (v ČR Ostrava a Plzeň), jedná se tedy o druh velmi chovatelsky cenný a zajímavý.
Živí se ovocem a různými drobnými živočichy (pojídá mravence, termity, slimáky i ptáky)
Výskyt: hornaté a pobřežní lesy a lesy v blízkosti řek východní Afriky.
V Jihlavě: samec ze Zoo Plzeň

Tarbík velký (Jaculus orientalis)
v Jihlavě už zastoupený - tři samičky a jednoho samce (ze Zoo Plzeň a z privátních chovů) chová jihlavská zoo od roku 2011 (dříve v noctunariu v africké vesnici Matongo).
Atraktivní druh, tzv. „králičí myš“. Zatím se u nás nerozmnožovali, při přemístění na větší plochu významně rostou šance na reprodukci.
Tento africký hlodavec je velice oblíbený pro svůj vzhled i čilost. Dokáže vyskočit i do výšky jednoho metru. V přírodě obývá rozmanitá stanoviště od písčitých polopouští po mořská pobřeží a svahy hor. Hrabe si až 2 metry hluboké spirálovité chodby s komůrkou na konci. V nejchladnějších a nejdeštivějších obdobích roku může upadnout do strnulosti podobné zimnímu spánku.
Živí se převážně kořínky, listy, hlízy a semeny, které hledá hlavně v noci. Dorůstá asi 12 cm (ocas až 20 cm). Zadní končetiny má až 4x delší než přední, ocásek tvoří oporu těla, předními si přidržuje potravu u tlamičky.
Mimo Jihlavu ještě Zoo Plzeň a Praha

Kaloň rodriguezský (Pteropus rodricensis)
tohoto nedávno velmi ohroženého (a člověkem zachráněného) savce chová jihlavská zoo již od roku
2003 a narodilo se zde celkem 37 mláďat. Podle celosvětové databáze chovu zvířat v zoologických zahradách se Jihlava řadí na druhé místo v počtu odchovaných mláďat tohoto vzácného druhu (hned za Zoo Jersey) a významně se tak podílí na zajištění chovu tohoto druhu. (V loňském roce proběhl například transport těchto kaloňů do holandské Zoo Amsterdam) 
Kaloni patří do jednoho ze dvou podřádů letounů, což jsou savci příbuzní netopýrům. Jejich tělo se podobá netopýřímu, hlava ale připomíná lišku (v angličtině jsou nazýváni Flying fox – létající lišky). Patří mezi býložravce – živí se převážně sladkými ovocnými plody. 
Kaloň rodriguezský je nazýván též kaloň zlatý, jeho původní domovinou je ostrov Rodrigues v Indickém oceánu. Převážně kvůli ničení jeho přirozeného prostředí je dnes zapsán na seznamu ohrožených endemických druhů a zařazen do několika mezinárodních záchovných programů. Na ostrově Rodrigues byla jeho populace takřka vyhubena, známý zoolog a spisovatel Gerald Durrel odchytl několik posledních volně žijících kaloňů a založil úspěšný chov ve své zoo na ostrově Jersey - po několika letech se tak mohli vrátit zpět do přírody. 
V Jihlavě budou nyní dvě skupiny - první zůstane v noctunariu africké vesnice Matongo, druhá našla zázemí v novém africkém pavilonu. Více skupin tak umožní lepší management a kontrolu reprodukce tohoto vzácného druhu.
V ČR chován ještě v Olomouci, Plzni a Praze

Daman stepní (Heterohyrax brucei) je drobný savec, jehož původní domovinou je Etiopie, Egypt, Somálsko a jižní Afrika. Vyskytuje se až do výšek přes 3000 metrů nad mořem.
Jedná se o chovatelsky velmi zajímavý druh - v ČR vůbec nezastoupený, je chován v německých privátních chovech a několika německých zahradách (Tierpark Bernburg). v Plzni
Živí se listy akácií a různými výhonky.
Žijí v poměrně velkých skupinách (čítajících až 30 jedinců), často společně se skalními damany.
V Jihlavě: zvířata z Tierparku Cottbus (Německo)
Kateřina KOSOVÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je středa 24. říjen
(11. říjen kalendáře iuliánského)
• 2018 rok křesťanského letopočtu
• 7507 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 24. 10.:
Středa po neděli dvacáté druhé po Svatém Duchu Sv. Rafaela Archanděla
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 11. 10. (24. 10.):
Ap. ze 70ti Filip (ze sedmi diakonů); ct. Theofan, vyznavač; sv. Viktorína
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: