Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti
Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:
Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!
Výstava Chvála hudbě aneb Hudební život Jihlavy 19. století v domě G. Mahlera v Jihlavě
Sdílet článek
Výstava s titulem Chvála hudbě, s podtitulem Hudební tradice Jihlavy 19. století, která bude zahájena 19. října v domě Gustava Mahlera ve Znojemské ul. v Jihlavě, zdokumentuje bohatý kulturní a hudební život, kterým žila jihlavská společnost v 19. století.
Exposice je členěna do šesti tematických okruhů - I. Hudební tradice; II. Na prahu moderního života; III. Za vším stojí výjimeční lidé; IV. Vojenská hudba v Jihlavě; V. Hudba v rukou národnostní emancipace a VI. Od provincionalismu ke světové úrovni.
"Právě v tomto století jsou bourány zažité principy stavovského hierarchismu, aby byl vytvořen prostor pro moderní občanský pluralismus. Také Jihlava v této době prožívá neobyčejný hospodářský rozvoj a prochází mnoha nejen společenskými změnami. Na těchto proměnách zejména v oblasti kulturní se výrazně podílel v roce 1819 založený Hudební spolek Musik-Verein. Jeho zásluhou přišli do Jihlavy vynikající hudebníci a pedagogové, jako např. Johann Ferdinand Pokorný, P. Evermond E. Batka a Viktorin Maťocha, kteří se zasloužili o vysokou profesionální kvalitu hudebních produkcí spolku a o výchovu mnoha mladých talentů. Některým z nich proto výstava věnuje krátké medailony. Ve svém profesionálním snažení se tito umělci a pedagogové mohli opřít o bohaté tradice, které zde položil mistrovský zpěv pěstovaný od 60. let 16. století bratrstvem jihlavských mistrů pěvců", informovala ředitelka Státního okresního archivu v Jihlavě PhDr. Renata Pisková.
Dodala, že revoluční události v roce 1848 znamenaly sociální i politickou bouři, která předurčila společenský vývoj 2. poloviny tohoto století. V důsledku uvolnění veřejného života nastal prudký rozvoj spolkových aktivit. "Spolky zažívaly v Jihlavě 'zlatou éru', představovaly platformu, na níž se formovala moderní občanská společnost. Na těchto nových principech byl již založen Mužský pěvecký spolek Männergesang-Verein, jehož materiální a společenskou prestiž zajišťovala angažovanost příslušníků měšťanské elity. Spolek se mohl například pyšnit tím, že měl ve svých řadách starosty města, zejména Dr. Johanna Mertu a Josefa Stägera. Žádná hudební či jiná kulturní akce se v Jihlavě neobešla bez účinkování tohoto pěveckého tělesa. Činnost spolku je bezprostředně spjata s osobností Heinricha Fischera, jenž téměř celé půlstoletí vykonával funkci sbormistra a uměleckého vedoucího spolku", vysvětlila R. Pisková.
Výstava neopomíjí další fenomén, který ovlivňoval nejen hudební život Jihlavy, a to přítomnost vojenských oddílů a jejich hudeb. Připomíná všestranný podíl vojenských kapel na hudebním životě města a talent jejich kapelníků. Jihlavský společenský život obohatily počátkem 60. let 19. století produkce provedené vojenskou hudbou mysliveckého praporu č. 16, kterou řídil Wenzel Hyna. V roce 1862 jej vystřídal myslivecký prapor č. 13 v čele s kapelníkem Dominikem Matzekem. Velkou kulturní úlohu sehrála v Jihlavě také hudba 69. pěšího pluku, jenž zde byl dislokován v letech 1869–1874. Její kapelník Julius Svadbik se horlivě zapojoval do koncertního a společenského dění města a jeho kapela se brzy stala nedomyslitelnou součástí všech společenských událostí.
"V důsledku postupující demokratisace občanského života a sílícího českého živlu se vedle tradičních honoračních spolků začaly v kulturním životě uplatňovat i spolky české, zejména Beseda jihlavská, Jihlavská Budeč a v 90. letech 19. století Sokol. Třebaže v jejich aktivitách převažovala zejména přednášková a vzdělávací činnost, nelze přehlédnout jejich snažení na poli hudebním. Do spolkové činnosti se brzy promítlo vzrůstající napětí mezi německou a českou menšinou v Jihlavě. Nová německá měšťanská representace v Jihlavě působící v řadě spolků začala prosazovat tzv. obranný nacionalismus, jehož snahou bylo nedopustit roztříštění sil vlastního jazykového společenství. Tyto snahy se promítly i do dění nejen hudebního, ale kulturního vůbec", dodala R. Pisková.
Výstava, jenž nabízí archiválie, tisky, historické fotografie či reprodukce výtvarných děl Gustava Kruma, potrvá do 26. listopadu. Otevřeno je od úterý do soboty od 10 do 12; odpoledne pak od 13 do 18 hodin.
Eva ŠINKOVSKÁ
Sdílet článek na Facebooku