Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
23.10.: Výstraha před silným větrem; během noci až 90 km/h

23.10.: Výlov Štěpnického rybníka v Telči v sobotu

23.10.: Vánoční dárek, který pořídíte v novoměstské nemocnici

23.10.: Přední soukromá univerzita přijela na brněnský veletrh Gaudeamus metrem

23.10.: Nákupní centrum Citypark Jihlava slaví 10. výročí otevření

23.10.: Nová působiště pro nevyužívané knihy

23.10.: Na železniční trati v Pohledi na Havlíčkobrodsku zemřel po střetu s vlakem muž

23.10.: Kapela Mandrage jede za fanoušky do regionů; tento týden zahraje v Havlíčkově Brodě a Jindřichově Hradci

23.10.: Hlavní vchod do nemocnice je otevřený

22.10.: Čmuchalové 01: Mladí detektivové mají stopu!

22.10.: Vysočina začala s rekordním sázením lip; slaví tak 100 let republiky

22.10.: V Telči předají ceny žákům, studentům a školským zařízením

22.10.: Slavnostní koncert k 100. výročí vzniku Československa ve Velké Lhotě

22.10.: Pěstitelé potvrzují pokles výnosů brambor

22.10.: Průvodce zdravým stravováním v Jihlavě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Jak se opravoval kostel u minoritů aneb Hledání minulosti pod nánosy prachu
Sdílet článek
V roce 1736 došlo ke svatbě Marie Terezie, dcery Karla VI., s Františkem Lotrinským. Na oslavu této události se konaly ve všech kostelech zvláštní pobožnosti. Není vyloučeno, že právě k tomuto výročí byl na vrcholek minoritské věže umístěn dvouramenný lotrinský kříž, stejně jako na některé venkovské kapličky. V dalších letech pak byly v důsledku nových válek konány již méně populární a oslavné sběry almužen pro válečné invalidy, střídané s nejedním kajícím procesím za povinné účasti veškerého kléru světského i řeholního. V roce 1752 tady patrně hrál na varhany bývalý dominikánský kazatel Medard Písařík, který v uvedeném roce krátce v Jihlavě působil coby vynikající varhaník.
Nejen neděle byly vykázány ke zbožnému rozjímání, ale celá řada svátků, které se v průběhu staletí nahromadily a kterých bylo počátkem 18. století několik desítek. Reforma nastala i v této oblasti. Císařský dvůr omezil pod různými záminkami nejedno procesí, pouť nebo slavnostní uctívání městských patronů. Roku 1753, kdy tady byl kvardiánem P. Cornelius Kaiser, se pro úpravu svátků rozhodl i sám papež. Jejich celkový počet zredukoval na konečných či lépe řečeno, na pouhých 23. Netrvalo dlouho a z rozhodnutí kardinála Troyera došlo i na reorganizaci celé diecézí, když roku 1755 vzniklo nově děkanství jihlavské a naopak telčské bylo zrušeno. Nové jihlavské děkanství obdrželo farnosti Jihlava, Batelov, Pavlov, Brtnice, Rančířov, Stonařov, Třešť a Vílanec. Prvním děkanem byl jmenován jihlavský farář P. Kazimír Burián. Krátce na to vypukl spor o patronátní právo v Jihlavě. Císařovnou jmenovaný soud rozhodl až po čtyřech letech. V roce 1760 byla Jihlava přisouzena znovu strahovským premonstrátům, namísto olomouckému biskupství.
Jedním z rysů tereziánské doby byla mimo jiné i vzmáhající se antipatie k řeholníkům a to přesto, jak uvádí kronikář, že právě oni stáli v dobách pro církev nejtěžších v prvních řadách. Podařilo se jim proto mnohé zachránit a také si pro sebe mnohá práva vydobýt. Patrně to prý bylo pro řadu biskupů a světský klérus počátkem oné nevraživosti a nesnášenlivosti. Ač se to zdá být neskutečné, minoritů se to prozatím netýkalo. Ty postihlo, stejně jako ostatní žebravé řády, až nařízení numerus clausus z roku 1766, které nesměli řeholní představení překročit. Počínaje rokem 1767 jim bylo zakázáno sbírání almužny. Ale ani potom nebylo všem novotám konec.
Roku 1772 musel jihlavský děkan P. Xaver Kuschel zjistit některé podrobnosti týkající se zdejších klášterů, minoritského nevyjímaje. Bylo nutné během velmi krátké doby sdělit vídeňskému dvoru kolik má klášter obyvatel, kolik členů podle vládního usnesení má nanejvýš mít a do jaké míry jsou tito řeholníci potřební pro pomoc v duchovní správě. Obsah odpovědi neznáme, ale do budoucna, jak známo, zůstali v Jihlavě pouze minorité.
Církevní život byl až do nejmenších podrobností ovlivňován císařovnou, která byla nazývána "Paní země". Absolutismus svázal ruce i samotnému papeži Klementu XIV. Ten roku 1771 upravil na požadavek panovnice slavení zasvěcených svátků, kdy již nebylo povinností jít na mši svatou a den předtím se postit. Další úpravy se týkaly výuky náboženství na školách a tak by bylo možné pokračovat.
Došlo i na zřizování nových farností a lokálií. V Jihlavě tak byla po mnoha staletích narušena premonstrátská tradice fary u sv. Jakuba. Nová měla být zřízena při minoritském kostele Nanebevzetí Panny Marie, kde tou dobou čítal konvent 18 řeholníků. Jihlavští premonstráti však počítali s tím, že by minorité dali kaplany a oni faráře. V tomto smyslu prý psal děkan P. Michael Los od sv. Jakuba na Strahov. Odpověď ovšem nebyla uspokojivá. Klášter si nestál dobře a kaplan by přišel ročně na 300 a farář dokonce na 400 zlatých, na což nebyly peníze. Rozhodnutí tak zůstalo na biskupovi.
- pokračování ve čtvrtek 19. června -
Ladislav VILÍMEK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je středa 24. říjen
(11. říjen kalendáře iuliánského)
• 2018 rok křesťanského letopočtu
• 7507 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 24. 10.:
Středa po neděli dvacáté druhé po Svatém Duchu Sv. Rafaela Archanděla
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 11. 10. (24. 10.):
Ap. ze 70ti Filip (ze sedmi diakonů); ct. Theofan, vyznavač; sv. Viktorína
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: