Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Poznamenáni
Sdílet článek
Je niže psaného dne a roku mezy Jánem Pertlikem obýwatelem pod Nrem 29 z Welkého Beranowa jakožto kupujicym, pak mezy Richtařem a Konšelami a sausedy té samé obce jakožto prodawajicymi následujicy Smlauwa zawřená jest, to tento od oboji strany schwáleny a wlastni rukau podepsany Zápis potwrzuje.
1ně - Prodali niže podepsani s powolenim Wrchnostenského Auřadu a wědomosti wšech ostatnich Beranowských obýwatelu Jánowi Pertlikowi mezy zahradau a stodolau Martina Hujky z Nra 29 a pak mezy zahradau Matěje Schmida z Nrem 40 to celé 24 kwadratnich prawim čtyry a dwacet Quadratnich sahu obsahujicy misto, na kterémžto oddáwných času ta stara kaple swat. Joachyma a Anny už do roku 1837 stála z cela za 12 fr. 24 kr. na Střibře s tauto wyminkau : Že ani Ján Pertlik ani kdo jiný po něm nikda se
opowážiti nesmi na tom poswěceném mistě nějaké obydli tim meně marstal nebo chliw pro dobytek wystawěti, toliko jenom wždycky jako zahrada se užiwati, sklep anebo stodolu jenom s powolenim a wědomosti auřadu wystawiti možná jemu neb jeho dedičum na tom mistě bude.
Pakliby kdo proti wymince a zawážku předcy ty weyš zakázané wěcy na tom mistě se opowážil, tu oboje : to jest, to misto y penize které za ně dal strati, a obec z nowu jinému prodati, aneb sama uzitkowati muže.
2he - Za tu smluwenau cenu, totiž za 12 fr. 24 kr. přijimá Ján Pertlik se wšemi těmi weyš oznamenýma wyminkami to misto. A poněwadž obec jinau mnoho wětši a pěknějši kapli na swé autraty wystawěla, protož se tyto penize tež na duležité a newyhnutedlně potřebné wěcy do nowé kaple wydati museli, kterážto take Ján Pertlik w hotowosti a skutečně hned upřitomnosti wšech niže podepsaných wypočitaje zaplatil. Přitom ale take ...
( zbývající část textu je nečitelná - pozn. autora )
3ti - Ján Pertlik sebe a swé dediče nejenom na nynějši časy, nybrž jak dlauho to misto užiwati budau zawazuje, každého roku z toho zakaupeného mista při swátku Swat. Hawla 30 kr. prawim třidcet krejcaru běžicych peněz jakožto Aurok do obecniho duchodu platiti, a bezewšech wymluw odwáděti. Nesmi se ale ......
4te - Toto dnešniho dne zapradané misto, nikda bez wědomosti a dowoleni mistniho Richtáře a Konšelu prodáwati, nebot každá jiná Smlauwa, která se bez wědomosti a potwrzeni stane neplatná bude ...... wšak ale -
5te - Kdyby se to misto někdy zase pro obecné dobré a na duležité wěcy potřebowat mohlo a mělo,tu se jemu neb dědičum jeho 24 fr. prawim dwacet čtyry zlaty opět na střibrných penězych z obecniho duchodu za ustaupenau wyplatiti musy. Z jiných ale přičin nesmi ani auřad neb některý obywatel se opowážiti jemu to odezmaut chtiti, lečby to on aneb jeho potomcy dobrowolně za slušnau cenu popustiti a odprodati chtěli.
K potwrzeni a platnosti pro budaucy wěčné časy tohoto zápisu nejenom jsme se wlastni rukau podepsali, nybrž spolu take náš Obecni Decret přitiskli.
Tak se stalo w Welkém Beranowě dne 19ho Máje 1839.
Jozef Mach Richtář, Tomas Kittler Končel, Johan Frey Konsell, Matěj Hecht Saused, Waclaw Hecht Saused, Joseph Nowotny saused, Mates Swoboda saused, Jakub Kalny Saused, +++ Johann Pertlik Kupujicy - k podpisu dožadaný Johann Frant. Stiáwa, Joseph Augusta, Saused ... , Joseph Hloušek, Saused ...
Ze staré kaple zwonek byl opět do nowé na wěžku 1838 zawěšen. Poněwadž ale jeho slaby zwuk nemohl cele obcy bud k modleni, neb na křestanské cwičeni, aneb k službám Božim znameni dáti, protož nechali obce Předstaweni w roku 1841 za přihospodařené obecni penize w Jihlawě 67 liber těžký zwon udělati, za kterýžto dle wáhy musyli 67 fr. zwonarowi a
2 fr. 48 kr. za okowáni hlawy zemečnikowi vyplatiti. Koštuje tedy obé dohromady 69 fr. 48 k. na Střibre. W sobotu před Swatodušnimi swatky tehož roku jej Pan Děkan w Luckem chrámu páně poswětil, a pak w autery Swatodušni o 6 hodinách rano jej Tomáš Kitler misto pro něj připrawil a zawěsyl.
Ján Frant. Stiáwa
Na straně 10 je v horní části pouze tento krátký text :
W roku 1843 byl z přijmu obecních do zdejší kaple Sw. Anny zjednaný kalich za sumu 20 zl. koml. mince.
Welkém Beranowě dne 30. ledna 1846 Johann Kabatek
(Další stránky knihy jsou již prázdné - pozn. autora)
Vraťme se v závěru ještě jednou do historie beranovské kaple. V jedné ze školních knih můžeme číst i další fakta o pořízení malých varhan v roce 1851, o vysvěcení nového oltáře sv. Anny dne 20. července 1895, který za obnos 500 zlatých pořídila Rosalie Šoulová z Velkého Beranova čp. 4. A nebo téhož roku dala obec novou dlažbu do kaple. Z jiné, tentokrát PAMÁTNI KNIHY, věnující se výhradně zdejší škole, můžeme obdržet zajímavou informaci o zakoupení dvou nových zvonů v roce 1896 pro kostelíček sv. Anny. Zvony byly pojmenovány sv. Anna a sv. Jakub a byly pořízeny za částku 260 zlatých.
Z přepsaného dokumentu pak vyplývá, že autorem projektu a stavitelem nové velkoberanovské kaple byl jihlavský městský stavitel Johann Rathausky, jehož syn Eduard Rathausky byl ve druhé polovině 19. století autorem plánů židovské synagogy v Jihlavě, vstupního objektu ústředního hřbitova a stavebních úprav mnoha jihlavských domů.
V závěru se nelze nezmínit o vzniku církve československé, do jejíchž řad vstoupila po roce 1920 i řada beranovských katolických věřících. Dokonce se uvažovalo o vybudování modlitebny ve Velkém Beranově, neboť v prvních letech sloužila k bohoslužbám jedna ze tříd ve stávající školní budově. Po roce 1924 však věřících počalo ubývat a někteří se znovu navraceli ke katolíkům. Přesto byl vhodný pozemek pro stavbu modlitebny vybrán, ale k její realizaci nikdy nedošlo. Zůstalo jen u odhalení pomníku padlým v roce 1922 a pomníku selskému vůdci Antonínu Švehlovi v roce 1936.
Ladislav VILÍMEK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 19. březen
(6. březen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 19. 3.:
Pátek po čtvrté neděli postní Sv. Josefa, snoubence blahoslavené Panny Marie, vyznavače a patrona zemí Koruny české
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 6. 3. (19. 3.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: