Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
9.12.: Jan Vičar obdržel francouzskou cenu Akademie umění za grafiku

9.12.: Adventní a vánoční čas v třebíčském muzeu

8.12.: Zapalme svíčku...

8.12.: Vrátka v Třebíči převzala nový sociální automobil

8.12.: Přednáška Prusko-rakouské války pohledem archeologie v jihlavském muzeu

8.12.: Jihlavský filmový klub uvede švédský film Sedmá pečeť

7.12.: Zoo Jihlava se zapojila do výměny samců babirus

7.12.: Pančava v Jihlavě soutěží o Cenu české krajiny

7.12.: Nezapomeňte si koupit dálniční kupón na rok 2019

6.12.: Změna ve svozu bioodpadů v zimním období v Jihlavě

6.12.: V neděli 9. prosince začíná platit několik novinek ve vlakovém jízdním řádu

6.12.: Uhynul oblíbený samec tuleně obecného Artos

6.12.: Pomáhat je hračka

6.12.: Oblastní charita v Třebíči vypravuje na Ukrajinu kamion s humanitární pomocí

6.12.: Město Chotěboř připravuje kompletní rekonstrukci náměstí

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Příspěvek k evidenci a poznání křížových kamenů na Jihlavsku
Sdílet článek
Všelijaké poznámky týkající se velkostatku Mirošovice, tak nadepsal svůj rukopis Vilém Richlý v roce 1885. Byl majitelem nejen velkostatku, ale také zámku v Mirošově u Jihlavy, po němž dnes nenajdeme ani památky. Od poloviny až do závěru 20. století chátral a nakonec byl srovnán se zemí. V úvodu zmíněný rukopis byl zcela náhodně objeven pohozený v opuštěném zámeckém areálu krátce po druhé světové válce a je v držení soukromého sběratele.
Vilém Richlý se narodil dne 30. dubna 1837 v Radlíku u Jílového, jako třetí dítě Prokopa a Anežky Richlých. Dětství prožil v Radlíku, mládí na velkostatku ve Lžíně a Květinově. Po absolvování jindřichohradeckého a jihlavského gymnasia, kde v roce 1856 složil maturitní zkoušku, navrátil se k otci do Květinova, aby se zde zdokonalil v budoucím řízení a správě velkostatku. Teprve v průběhu šedesátých let 19. století se stále častěji zdržoval u svého strýce v již zmíněném Mirošově, kde se nakonec i s rodinou natrvalo usadil. Zemřel 5. ledna 1904 a je pohřben v rodinné hrobce v Dušejově.
Od svého mládí se věnoval přírodním vědám, archeologii a historii. Časem se vypracoval na opravdového odborníka. Svoji první sbírku různých starožitností založil v roce 1882. O dva roky později, když se četnými nálezy, dary a koupěmi rozšířila, vzniklo na mirošovském zámku jeho soukromé museum. Jednotlivé předměty, stejně jako aktivity z různých oblastí svého zájmu, kresil a zapisoval do knížek, z nichž patrně většina je dnes uložena v Museu Vysočiny v Jihlavě.
Předmětem našeho zájmu bude nejen popsání nalezeného a dosud nepublikovaného Richlého rukopisu z roku 1885, ale především srovnání jedné z jeho kapitol týkající se křížových kamenů a kamenných křížů s jeho pozdějším rukopisem, který byl celý věnován této problematice a který je na titulu nadepsán "Kříže okolí velkostatku Mirešovice. Kreslil a maloval dle skutečnosti Vilém Richlý, 1892.“ Uvedený rukopis uložený dnes v jihlavském muzeu popsal Zdeněk Jaroš ve Vlastivědném sborníku Vysočiny X. v roce 1997.
Nově objevený rukopis má rozměry 14 x 20,5 cm a je sepsán černým inkoustem. Vedle 24 na sebe nenavazujících kapitol obsahuje jediný barevný obrázek litinového polního kříže z 19. století. Nás však bude zajímat především kapitola s názvem "Kříže kamenné", která je přepsána v původní podobě, bez jakýchkoliv úprav. Poznámky k jednotlivým křížovým kamenům a kamenným křížům v závěru článku jsou doplněny o některé skutečnosti z Richlého pozdějšího rukopisu z roku 1892 a dále jsou připojeny nové poznámky autora tohoto článku spolu s evidenčními čísly přidělenými těmto památkám při celostátním průzkumu prováděném Museem v Aši. Výsledný soubor byl poprvé zveřejněn v publikaci Kamenné kříže Čech a Moravy v roce 1997. Badatelskou činnost na okrese Jihlava prováděli manželé Helena a Vladimír Businští z Prahy za přispění některých obecních úřadů a za vydatné pomoci celé řady místních kronikářů a ostatních nadšenců.
Ladislav VILÍMEK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pondělí 10. prosinec
(27. listopad kalendáře iuliánského)
• 2018 rok křesťanského letopočtu
• 7507 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 10. 12.:
Pondělí po druhé neděli adventní Sv. Melchiada, papeže a mučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 27. 11. (10. 12.):
Vmč. Jákob Peršan; ct. Palladij Soluňský; ct.mč. 17 monachů v Indii
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: