Všichni jsme stvořeni z lásky
Erotismus nebo sexualita?
Mezinárodní výstava surrealismu
Vystavující
Rafet Arslan (Turecko), Pavel Bezděčka (Česká republika), Josef Bubenik (Česká republika), Arnost Budik (Belgie),Miguel de Carvalho (Portugalsko), Zdeněk Cibulka (Česká republika), Cins (Turecko), Jan Dočekal (Česká republika), Aube Elléouët (Francie), Linda Filipová (Česká republika), Amirah Gazel (Kostarika), Jiří Havlíček (Česká republika), Martin Hronza (Česká republika), Alla Kovalska (Ukrajina), Lubomír Kerndl (Česká republika), Gabriela Kopcová (Česká republika , Josef Kremláček (Česká republika), Vladimír Kubíček (Česká republika), Henry Lejeune (Belgie), Rik Lina (Nizozemí), Miguel Lohlé (Kostarika), Luiz Morgadinho (Portugalsko), Jaroslav Marák (Česká republika), Ayse Ozkan (Turecko , Václav Pajurek (Česká republika), Zdeněk Piža (Česká republika), Pedro Prata (Portugalsko), João Rasteiro (Portugalsko), Tomas Rayner (Belgie), Pavel Řezníček (Česká republika), Walter de Rycke (Belgie), Enrique de Santiago Chile), Artur Manuel do Cruzeiro Seixas (Portugalsko), Herbert SAM Schwimmer Rakousko), Erszi Szabó Štefunková (Slovensko), Jiří Tichý (Česká republika), Oldřich Vorel (Česká republika), John Welson (Velká Británie), Jan Wolf (Česká republika)

Turné výstavy 2013/2014 po městech České republiky
Muzeum Prostějovska – Prostějov
Galerie Katakomby – Brno
Muzeum Vysočiny – Jihlava
Výstavní síň Staré radnice – Žďár nad Sázavou
Pámátník písemnictví – Rajhrad
Ostravské muzeum – Ostrava
Malovaný dům – Třebíč
Galerie Čertův ocas (Mohelský mlýn) – Mohelno

Autoři, kteří se erotismu a sexualitě věnují, se shodli na tom, že již od počátku byl postoj surrealistů k tomuto tématu nevyjasněný, a proto se mu nijak nevěnovali. První, kdo ze surrealistů použil pojem „erotismus“ byl r. 1923 Robert Desnos ve svém pojednání adresovanému význačnému mecenáši, kde definoval erotismus jako vše, co provokuje a vyvolává lásku a se sexualitou tvoří syntézu. (...) Louis Aragon vydává r. 1928 pod pseudonymem „LE CON D´IRENE“ a píše předmluvu k Apollinairovu románu „ONZE MILLE VERGES“. Tyto publikace, jejichž literární hodnota se vymykala běžné pornografii, však vyšly jen v malých bibliofilských edicích. V témže roce Benjamin Péret vydává „LES COUILLES ENRAGEES“, kde použil automatickou metodu, kterou považoval za více subversivní. Knihu censura ihned zabavila, zůstalo zachováno jen pár výtisků. (...) V revui „La révolution surréaliste“ z r. 1925 jsou publikovány dvě ankety o sexualitě. Ty se o erotismu zmiňují, ale používají nový a módní výraz „sexualita“, který do Francie dorazil zároveň s psychoanalýzou. (...) Teprve r. 1933 v 5. čísle „Surréalisme au service de la Révolution“ Dalí požaduje, aby se pojem erotismu nevztahoval jen na výrobu objektů. Pojem erotismu se začíná pozvolna uplatňovat. U příležitosti mezinárodní výstavy surrealismu v r. 1938 v Paříži vychází katalog výstavy jako stručný slovník surrealismu, kde pod heslem erotismus je „okázalá podzemní ceremonie“. Takže to trvalo celých 14 let po „založení“ surrealismu, kdy erotismus je konečně zapsán mezi základní pilíře surrealismu. (...) Možná jednu z nejlepších definic erotismu vystihla Anais Nin, která po dobu války žila v New Yorku a měla blízko k surrealistům: „Erotismus je jedním ze základů sebepoznání, rovněž tak nezbytný, jako je poesie.“
Arnost Budik
z úvodní statě katalogu výstavy:
Všichni jsme stvořeni z lásky (erotismus nebo sexualita) – kráceno

Autorem konceptu výstavy a textu v katalogu je Arnost Budik žijící od konce 60. let se svou ženou a synem v Belgii. V polovině 60. let se kontaktoval dopisem se zakladatelem surrealismu André Bretonem, a záhy, po jeho smrti, i s francouzskými surrealisty. V roce 1967 založil v Brně skupinu Lacoste, jejímiž členy se stali i dva studenti dějin umění Václav Pajurek (dnes PhDr., kurátor Ostravského muzea) a Jiří Havlíček (dnes docent a vedoucí sekce dějin umění katedry Vv na PdF MU v Brně). K nim se připojil ak. mal. Josef Kremláček (jehož k surrealismu přivedlo mj. i studium na VŠUP, kde studoval v ateliéru Adolfa Hoffmeistera – předválečného člena čs. surrealistů). Kromě prací výše uvedených představuje na výstavě své básně-objekty i Pavel Řezníček, autor mnoha sbírek poezie, několika knih beletrie, jehož díla vyšla i v zahraničí, a který publikoval v řadě mezinárodních sborníků. Dále se zde představí Vladimír Kubíček – grafik a básník, jehož velká retrospektivní výstava proběhla letos v Ostravském muzeu a malíř Zdeněk Píža, jenž svým rukopisem a náměty naplňuje veristickou polohu surreálného zobrazování. Výstavu obohatí celá řada dalších českých tvůrců, o nichž zde dále nepíšeme jen z důvodu nedostatku místa.

Ze zahraničních přizvaných hostů upozorňujeme například na nestora poválečného surrealistického hnutí v Portugalsku Artura Manuela do Cruzeiro Seixas nebo na Miguela de Carvalho, představitele střední generace portugalských surrealistů, který se před dvěma lety v Praze na Novoměstské radnici představil velkou výstavou koláží a objektů „Noční zahrady“. Velmi významná je účast Aube Elléouët (dcery André Bretona), současné pařížské výtvarnice a nakladatelky série surrealistických monografií. Výstava představí díla dalších hostů z Belgie, Chile, Kostariky, Nizozemí, Rakouska, Slovenska, Turecka, Ukrajiny a Velké Británie.