Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Den památky obětí holocaustu

Mám před sebou drobný barevný výtisk Remember The Holocaust 1933-1945, který jsem si vzal po prohlídce stejnojmenné výstavy pořádané v San Diegu před pár dny. Dostalo se mi pozvání na slavnostní zahájení této výstavy v jedné z městských knihoven. Na úvod byli přítomní seznámeni s celou historií tohoto tragického období a posléze si mohli vyslechnout jeden z mnoha příběhů té doby, kdy po okupaci Paříže byl jedné židovské rodině gestapem násilně odebrán docela malý chlapec a odvezen do Německa na převýchovu.
Zatím co rodiče zahynuli v koncentračním táboře, chlapec byl po válce navrácen zpět do Francie a vychován v náhradní rodině. Celý příběh převyprávěla přítomným jeho dcera a vnučka vše vyzpívala a zahrála na kytaru. Pořad zakončil pan Yale Strom se svojí hudební skupinou, významný židovský hudebník, znalec a propagátor židovského hudebního žánru klezmer a profesor na zdejší státní univerzitě. Z něčím tak úžasným a podmanivě krásným jsem se doposud nikde nesetkal. Ač vše probíhalo v záři světel a v moderní budově knihovny, vyjímečnost těch písní a vlastní provedení jednotlivých skladeb mě přeneslo do potemnělých zákoutí židovského ghetta kdesi na Ukrajině či v Rumunsku, odkud autor čerpal a která osobně procestoval.
V sobotu 27. ledna si celý svět připomene Den obětí holocaustu. Toho dne roku 1945 sovětská armáda osvobodila největší nacistický vyhlazovací tábor v polské Osvětimi. Stalo se tradicí, že v Jihlavě jsme se scházeli v malé výstavní síni na zdejším židovském hřbitově za účasti posledních pamětníků těchto tragických let. Žel, poslední, pan André Spitzer, nás navždy opustil a tak v letošním roce zavzpomínejme společně alespoň na dálku. Hřbitov je pokryt bílou sněhovou přikrývkou a jenom na některých náhrobcích můžeme číst vedle nového nápisu In memoriam další jména příslušníků jihlavských rodin, kteří se do svých domovů už nevrátili a v místech, kde tragicky zahynuli, nemají ani vlastní malý pomníček. Nemohu si při této příležitosti nevzpomenout na zcela nový pomník, jehož černý mramor a stříbrná písmena teď smutně vyhlížejí z bílého příkrovu do ticha jihlavského hřbitova. Po více jak sedmdesáti letech se dostalo tamnímu prázdnému místu důstojného pomníku. Na počátku okupace byl zde pohřben pan Siegfried Lederer, který našel útočiště u své dcery v Jihlavě po vyhnání ze Sudet. Doba tomu nepřála, byl pohřben bez řádného obřadu a na pomník už nezbyl čas, ostatní příslušníci rodiny byli odvezeni do Terezína a nakonec zahynuli v koncentračním táboře. Přežil jediný z toho rodu a po dlouhých letech pátrání jsem ho dovedl před několika léty na místo, které hledal. Pomník nechal zhotovit nejen pro pana Siegfrieda Lederera, ale i pro ostatní rodinné příslušníky, kteří v období holocaustu zahynuli.
Půjdete-li v těchto dnes kolem židovského hřbitova v Jihlavě, zavzpomínejte alespoň krátce na více jak 1.300 jihlavských Židů, kteří zahynuli v onom období holocaustu. Zavzpomínejte až půjdete kolem Mahlerova parku, kde pod sněhem jsou ukryty základy nacisty vypálené židovské synagogy.

Ladislav VILÍMEK

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)