Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Všude se lidi nějak maj

Lednové ráno budiž pochváleno. Mám na mysli to kalifornské. Obloha bez mráčku a rtuť na teploměru šplhá hbitě přes 20 stupňů Celsia. Vyrážíme doplnit si vitamín D. Tričko a kraťasy úplně stačí. Alej jakýchsi kvetoucích stromů hučí včeličkami a do vlasů nám padá okvětí. Nikde živáčka, Myslím na chodnících. V autech se občas nějaký mihne. Většina trávníků je čerstvě posečena a pokropena zavlažovači. Keře začínají hýřit barvami. Jdeme a díváme se. Občas si neodpustím tvrdou výtku na adresu neznámého majitele předzahrádky. Hýří, ale nevkusem. Jinde je nepořádek. Už delší čas tam leží převrácený kotouč a pohozená lopata. U kotouče se krátce zastavím. Naše kotouče jsou celé kovové. Tady mají kostru dřevěnou, kolečka úzká a na plechových korbách mají dobře patrný nápis MADE IN U.S.A. To u nás nemáme. To Made in mi tam schází.
Míjíme prodejnu obloženou reklamními tabulemi. Jen jedna jediná, dole při zemi, nabízí karton cigaret Marlboro za 51,90 $. O kus dál drze voní samoobslužná prádelna. Zatím co uvnitř hučí pračky a sušky, majitelé peroucích se špindírových balíků sedí v autech na parkovišti a hloupě civí do chytrých telefonů. Že všechno není jako před léty je patrné na celé řadě prázdných obchodních místností a prodejen ověšených cedulemi zvoucími k pronájmu. Jen prádelna a bar zůstaly na svém místě. Nedaleká křižovatka s blikajícím semaforem se podobá té naší, ale pěšáky zastavuje na přechodech červeně rozevřená ruka a přechází se až na bíle zářící postavičku chodce.
Další pozornost si dovolím věnovat nedaleké benzinové pumpě. Ceny zdejších pohonných hmot se mění během celého dne, byť jenom o centy. U benzinu se ceny pohybují od 3,70 do 3,95 $ za galon a u nafty 3,99 až 4,05 $ za galon, při čemž jeden galon je 3,75 litrů. Při současném kursu 19 Kč a něco haléřů za dolar to nejsou ceny nezajímavé. Konečně, vidno je to na všech komunikacích. Jezdí kde kdo. Večerní pohled na zdejší dálnici a další důležité komunikace je pro mne, českého venkovana, fascinující, impozantní a současně děsivý. Kdo se v těch červených a bílých světelných řetězcích má vyznat. Kdyby tak stály, ale ony se řítí, proplétají, blikají. Zlatá moje česká vesnička, kde už také pěšákům odzvonilo, ale přece jenom je těch autíček desítka a něco. Mnohem víc máme v naší vsi dopravních značek, což tady v Americe nemá leckterá frekventovaná ulice. Tady to.nahrazují nápisy a značkami namalovanými přímo na vozovce. Je to pro řidiče mnohem lepší, zvláště když valná většina komunikací není opatřena veřejným osvětlením a řidič se tak lépe soustřeďuje na jízdu.
A pozor. V dálce září velká rudá pěticípá hvězda. Ke slovu se hlásí firma Macys, která mě už v minulosti tímto svým logem šokovala. Připomínalo mi to dobu dávno minulou, kdy takových hvězd zářilo po Jihlavě desítky. Tak tato firma dnes snížila ceny nábytku a nábytkových souprav. Kupříkladu, na luxusní kožené posezení v hnědé nebo černé barvě za 3.999 $ dostanete dnes slevu 10%. Jde o šestimístnou soupravu, která se dá různě skládat a upravovat pro pohodlnější sezení či poležení. Chce to ovšem větší obývací pokoj a ještě větší domeček. Různé druhy jídelen se stolem a šesti židlemi dostanete od 999 do 1.299 $ a rovněž se slevou 10%. Některou bych si i vybral, ale v zavazadle do Evropy můžete převážet jenom 23 kg. A tak to tady nechám zdejšímu pracujícímu lidu.
Den končí a my se scházíme u večeře a sdělujeme si poslední dojmy. Dcera s vnučkou se právě vracela domů z gymnastiky, když byla na jedná křižovatce bez semaforu svědkem kolize automobilu s chodcem, který přecházel po přechodu s jízdním kolem. Byl to asi patnáctiletý chlapec. Řidič byl starší muž a chlapce v šeru přehlédl. Vše dopadlo dobře, jen kolo odletělo o kus dál. Ale zůstalo pojízdné. Řidič se však na chlapce rozčíleně obořil a zcela opomněl, že to byl právě on, kdo incident způsobil. Dcera se však chlapce zastala a patřičně a hlasitě ho počastovala českými i americkými nadávkami a protože se přidávali i další lidé, automobilista raději ujel. A co se nestalo. Chlapec najednou povídá : Jéé paní, vy jste Češka, že jo ?! Moje maminka je ze Slovenska a tatínek je Američan. Ještě prohodili pár slov a s přáním dobré noci se rozešli. Inu, všude jsme. Všude se máme. Všude se lidi nějak maj.

Ladislav VILÍMEK

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)