P o l e n s k o 1939 - 1945
V Dobroníně uvítali Němci 15. březen 1939 s velkým nadšením. Ještě týž den ztloukli několik českých občanů a hrozili jim pověšením. Prvním jejich činem bylo, že zastavili vyučování v českých školách v Dobroníně a pak je postupně rušili. Nejprve přišla na řadu škola měšťanská, která byla v únoru 1940 přestěhována do Polné a tam 31.10. 1943 zrušena. Ředitel školy byl jmenován odborným učitelem a vyučoval pak v Polné až do převratových dnů. Týž rok zrušili ve Svobodíně naši školu obecnou, kterou tam přestěhovali, a mateřskou školu nařídili přemístiti do Brzkova, kde je dosud. Budovu měšťanské školy v dubnu 1939 vytloukli a na ředitele, který měl ve škole naturální byt, se dobývali krumpáči. Jimi rozbili obojí venkovní dveře a jen lidé z blízké huti, odcházející domů, zabránili dalšímu řádění.
Němci se totiž rozutekli. Řediteli ovšem odebrali před svým násilným činem střelnou zbraň, kterou ještě měl. Vytloukli celkem 169 okenních tabulí. Při vyšetřování pak všechno sváděli na komunisty, ovšem české. Ve vsi sledovali každého, kdo do obce přišel, a podávali o všem zprávy svým vedoucím. Po ředitelově odchodu napsali, že se v obci 'vyčistil zkažený vzduch'. Nastalo zatýkání českých lidí. Skupina byla zapojena na soudr. Elsnice z Prahy. Až na několik jednotlivců (Edv. Fialu, Ed. Klenovského, B. Peregrina, Rob. Kautzingera, Jos. Vondráčka) nebyla po celou dobu okupace prozrazena.
(Stať je doplněna fotografií školy s vytlučenými okny a textem: Němci vytlučená okna v měšťan. škole v Dobroníně v dubnu 1939.)
Ilegálni komunistická skupina, organisovaná za okupace, dosadila v Dobroníně dne 5.5. 1945 revoluční národní výbor, který byl s počátku pro Dobronín a Svobodín společný. Vedoucím této skupiny po celou dobu války byl Fr. Jadrný a jejími členy byli většinou sklářští dělníci. Všichni se pak v květnových dnech zúčastnili hlídkových a zajišťovacích služeb v obou obcích. Česká škola obnovila svoji činnost v Dobroníně dne 1.6. 1945 a znovu byla zřízena škola mateřská.
Informace o Dobroníně zpracoval Jar. Martinů, ředitel měšťanské školy. Jedna ze statí v závěru publikace je nazvána Hromadné hroby.
Obsahuje informace o nálezu hromadného hrobu u Hurtova háje mezi Věží a Bezděkovem, kde nacisté zavraždili 7 osob. Ohledání nálezu prováděli četníci, lékař a komise okresního soudu z Humpolce. Další hromadný hrob byl náhodně objeven na Rozkošské stráni u Havlíčkova Brodu, kde bylo nalezeno v jedné jámě 5 osob a ve druhé 3 osoby. Nález opět šetřila komise okresního soudu v Havl. Brodě, lékaři a policisté.
Aktéři obou hrůzných činů nebyli nikdy dopadeni.
O hromadném hrobě u Dobronína se v publikaci nepíše. Jeho nedávný 'objev', nechť vyšetří příslušné orgány. Dejme jim na to čas.
A já dodávám jediné: Kdyby nacistické Německo neuvrhlo celý svět do druhé světové války, nebylo by mrtvých na obou stranách fronty i v zázemí, nebylo by Lidic a Ležáků, koncentráků, plynových komor, hromadných hrobů po celé Evropě a všichni mohli žít v klidu a míru.
Nedávno jsem dokončil soupis obětí šoa za město Jihlavu, celkem 1.211 osob židovského vyznání zahynulo, kolem 200 osob zázrakem porůznu přežilo. Čísla nejsou konečná, v pátrání pokračuji. Hledám oběti, viníky už nikdo nikdy nedostihne...