Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Dům Matky Boží 24...

Stojíme před domem v ulici Matky Boží čís. 24, před dvoupatrovým domem s nevýraznou fasádou z druhé poloviny 19. století, kdy došlo k navýšení objektu o druhé poschodí. Podle hodnocení našeho předního památkáře dr. Dobroslava Líbala pořízené v roce 1962 se jedná o dům s velmi zajímavou historií a neméně zajímavým stavebním vývojem.
Z období gotiky pocházejí sklepy a přízemí se nese v duchu renesance. Tomu odpovídá pozdějšími příčkami narušená hřebínková klenba. Dnes už můžeme říci, že i v přízemí byly nedávno J. Tojnerem objeveny a odkryty v severní části obvodové zdi pozůstatky mohutného gotického ostění, které bylo součástí průjezdu do dvorního traktu. Ten byl patrně krátce po výstavbě domu tvořen nevelkým úzkým dvorem se zahradou, ale později byl, jak patrno, z větší části zastavěn. Dokladem je gotická přístavba dosud neznámého určení. Šlo zřejmě o příbytek řemeslnických pomocníků, za nímž stály vlastní dílny a další pomocné objekty včetně stájí. Tomu by nasvědčoval i právě objevený pozdně gotický portál v této přístavbě, která se těsně dotýká původního půdorysu domu čís. 24. Ostatní přístavby byly postupně počátkem druhé poloviny 20. století bořeny a dodnes nám je připomínají pouze torsa jejich obvodových zdí a nejstarší plány města Jihlavy z počátku 19. století.
Pokud jde o ulici Matky Boží, Frauengasse či nejdříve platea Beate Virginis Mariae, patřila podle PhDr. Františka Hoffmanna k výstavním a nejdříve zastavěným ulicím v rodící se nové Jihlavě. Zděné jednopatrové domy byly opatřeny podloubím, jak tomu podle dr. Líbala nasvědčuje průběh sklepů u těchto domů tvořících protilehlou stranu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Počátkem 15. století patřila ulice ke 12 nejfrekventovanějším ve městě. Výrazné přestavby včetně zániku podloubí se patrně dočkala po zhoubných požárech města po roce 1551, kdy došlo k renesanční přestavbě všech stávajících gotických domů a tedy nepochybně i našeho, nesoucího dnes číslo 24. Lze se právem domnívat, že jeho majitelé patřili k nejzámožnějším řemeslníkům či obchodníkům v Jihlavě a odtud se může odvíjet i osud a účel dvorních přístaveb tohoto domu.
Podle kupní smlouvy ze dne 30. září 1866 se majitelem stal Ferdinand Lang a jeho žena Marie, což dokládají v jihlavském archivu uložené gruntovní knihy. Celá nemovitost ho tehdy stála 12.900 zlatých. A není divu, dům stojí dodnes na jedné z největších parcel v této ulici a byl rovněž domem sladovnickým.
Co je ale nadmíru důležité a týká se stavebně historického vývoje domu, je jeho zásadní přestavba v letech 1867 - 1870 realisovaná podle plánů jihlavských stavitelů Franze a Mathese Langových. Došlo k výstavbě druhého poschodí a současně tehdy dům získal dnešní venkovní fasádu. Uvnitř potom pokračovaly další stavební úpravy. V roce 1911, kdy byl tento dům ve vlastnictví rodiny Rolandových, bylo podle plánů Gustava Langa vybudováno schodiště a ve dvoře žumpa.
V letech 1937 a 1940 se opět v domě č. 24 uplatnil stavitel Gottfried Miksche, a to zvláště přestavbou vyhořelého dvorního traktu, před kterým byla v roce 2002 nalezena náhrobní deska.
Ta se zde ocitla patrně díky povolání majitele domu z 19. století, Ferdinanda Langa, což se podařilo zjistit jihlavskému archiváři Ladislavu Vilímkovi. Lang byl totiž Pflasterer - česky dlaždič. Na zahradě domu Matky Boží 24 byla kdysi jeho kamenická dílna a sem byly sváženy náhrobky ze zrušeného hřbitova u kostela sv. Ducha, aby potom sloužily v kamenictví jako polotovary. Po rozřezání, rozlámání a dalším opracování se přeměnily na dlaždice, obklady a další...

Ladislav VILÍMEK

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)