Za zmínku jistě stojí několik Židů z našeho kraje, které jsem na stránkách této knihy objevil. Prvním byl vojín Otto Fried narozen 19.9. 1908 v Pelhřimově. Padl v boji u Dunkergue 5.11. 1944. Dalším hrdinou byl kapitán letectva Josef Stránský nar. 10.12. 1914 v Borové, který zahynul během operačního letu nad nepřátelským územím 21.6. 1944. Podobný tragický osud potkal rotného Augustina Meiera nar. 9.5. 1914 ve Žďáře nad Sázavou. Stal se nezvěstným během operačního letu dne 21.5. 1944. Na Středním východě pak zahynuli kapitán Robert Weil-Měchura nar. 22.9. 1893 v Kamenici nad Lipou a svobodník Leo Gutfreund nar. 26.8. 1920, kterého smrtelně zasáhla střepina nepřátelské miny 30.10. 1941. Dost možná to byla osudová náhoda nebo výsledek neúnavného slídění gestapa po celém území protektorátu, z Jemnice do Třebíče byla pod registračním číslem 996 666 odvlečena Josefina Gutfreundová nar. 13.4. 1888, aby pak 18.5. 1942 nastoupila do transportu Av jedoucímu do Terezína a za pár dnů, 13.6. 1942, do dalšího transportu Aai, na jehož neznámém konci čekala všech 1000 Židů smrt.
Pátrání v mém soukromém archivu mě dovedlo až k rodině Turnovských. Tato židovská rodina žila v Pohledu u Havlíčkova Brodu, kde pan Max byl nájemcem tamního velkostatku. Jeho žena Emma se starala nejen o chod domácnosti, ale i o výchovu dcery Hany a syna Lea nar. 14.3. 1922. Navzdory všem okupačním zařízením Leo obdržel v březnu roku 1940 studentské visum do USA, kam mimo jiné odvezl od pana Vacíka, předsedy amerického odboru Československé obce sokolské, poselství pro tamního předsedu obce sokolské pana Prchala. Nějaký čas Leo studoval v Kolumbu ve státě Ohio a spolupracoval na organisaci československého studentstva v USA a navíc byl ve stálém kontaktu s Národní radou v Chicagu. Dne 31.3. 1942 se rozhodl vstoupit do armády a odjel do Velké Británie, kde byl přidělen k letectvu a vycvičen na navigátora. Zúčastnil se operačních letů u 311. bombardovací perutě RAF a 31.8. 1945 se vrátil do osvobozené vlasti jako nadporučík vyznamenaný mnoha řády a medailemi, válečným křížem 1939, medailí za chrabrost, medailí za zásluhy, medailí zahraničního odboje a dalšími. Domov ho však nepřivítalk s otevřenou náručí. Celá jeho rodina, otec, matka a sestra Hana byli odvlečeni 13.6. 1942 transportem Aad z Kolína do Terezína a následně 6.9. 1942 odjeli transportem do Osvětimi, kde všichni zahynuli.
Jméno hrdiny Leo Turnovského není v Kulkově publikaci uvedeno. Do jmenného rejstříku v závěru shora uvedené knihy však bezpochyby patří.
31. ledna 2009