Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Cestou ke křišťálové noci

Státní policejní úřad v Jihlavě uvedl mimo jiné v měsíční zprávě za leden 1934 následující zprávu:
Dne 8. ledna 1934 v noci bylo neznámými pachateli pomalováno velkými rudými hákovými kříži 6 židovských obchodů a Husův pomník na náměstí Svobody, které byly ještě v noci odstraněny, až na pomník, kde bylo třeba odborného zákroku. Pro hakenkreuzlerovské rejdy by zatčen vrchní číšník Jihlavského dvoru Felix Waltar.
Zemský úřad v Brně informuje důvěrným dopisem ze dne 26. září 1936 okresní hejtmany ve smíšených územích, že členové SdP provádějí soupis Židů a emigrantů. V dopise se mimo jiné uvádí:
Z věrohodného pramene bylo sděleno, že na příkaz ústředí SdP provádí místní skupina SdP na Střekově soupis všech Židů a emigrantů tamže usedlých. Zdá se, že akce bude prováděna ve všech místních skupinách vzhledem k tomu, že příkaz došel z ústředí. Seznamy obsahují tyto otázky: jméno, den, měsíc a rok narození, příslušnost, národnost, od kterého dne jest v obci usedlý, počet rodinných příslušníků, povolání (zda zaměstnanec, u koho zaměstnán neb samostatný živnostník a jakého druhu je živnost), politická příslušnost. U emigrantů jsou mimo shora uvedené otázky k vyšetření ještě tato další data: příslušnost ku straně dříve a nyní, důvod emigrace, kdy a odkud přišel. Důvodem a účelem soupisu prý je zjištění, kolik Židů, příp. emigrantů se od ukončení války přistěhovalo do zněmčelého území.
Na jaře roku 1938 zavedl henleinovský časopis Der Kamerad stálou rubriku Wir Teilen Mit, kde byli plným jménem uváděni Němci i židé, kteří mezi sebou udržovali pravidelný styk. A výsledek? Okamžitě došlo k bojkotu nejen uváděných židů, bojkotováni byli všichni židé včetně smíšených manželství. Nezbývalo, než uprchnout do nitra republiky a nebo emigrovat.
25. května v noci byl pomalován hákovými kříži Husův pomník.
30. září podepsána Mnichovská dohoda. Následoval útěk Židů i části českého obyvatelstva ze Sudet do vnitrozemí. V Sudetech zavedeny „norimberské zákony“.
Státní policejní úřad v Jihlavě, část zprávy za měsíc říjen 1938:
Pozornost českého obyvatelstva jihlavského se obracela k postupnému obsazování našich pohraničních krajů německým vojskem a důsledkům z toho plynoucím. Uprchlíků evidenčních se nalézá dne 1.XI. 1938 v městě Jihlavě 403, se státními zaměstnanci je jich 1148. Uprchlíci kromě velké bytové tísně zapříčinili také to, že po Jihlavě koluje mnoho pověstí ohledně krutého postupu henleinovských ordnerů v obsazeném území proti českému obyvatelstvu, čímž byla zvýšena protiněmecká nálada lidu, která se projevila také zničením a poškozením několika německých tabulí označujících firmy. O nadějích německého obyvatelstva že také Jihlava připadne k Třetí říši a bude německým vojskem obsazena a tím způsobeného rozruchu a znepokojení, byla podána obšírná zpráva dne 11.X. 1938. K tomu přistupuje, že podle důvěrné zprávy v odpovědi kancléře Hitlera ve Znojmě dne 26.X.1938 na uvítací proslov krajského vedoucího Dra Kottka, jenž mimo jiné také poukázal na dosud neosvobozené Jihlavsko, Hitler prý vzkázal Jihlavanům, aby nezoufali „Nicht verzogen“. Tím byly znovu oživeny naděje jihlavských němců, kteří se stále ještě utěšují, že Hitler na Jihlavu nezapomene a ji také osvobodí. Celkem vzato je nálada německého obyvatelstva jihlavského povznesená i když, jak předák Dr. Hansmann prohlásil, sudetští němci byli částěčně poraženi, neboť chtěli něco jiného, a to je nálada vítězů nad poraženými.
10. listopad 1938. V Sudetech, stejně jako v Říši, proběhla „křišťálová noc“. Mnoho sudetských židů bylo v té době zatčeno, internováno nebo zavražděno. Rasové nenávisti nebyly ušetřeny synagogy, modlitebny a na některých místech ani židovské hřbitovy. Ve dvou případech byla zhanobena židovská oddělení městských hřbitovů a v Úsově posloužil židovský hřbitov jako vojenská střelnice.
V české části zbytku republiky se vedly diskuse o tom, zda za Čechy se mohou považovat pouze ti židé, kteří se r.1910 přihlásili k české národnosti. Sionistům a německým asimilantům byla doporučena emigrace.
Do Třeště přichází mimo jiné židovská rodina Maxe Strausse, původem z Třeště, která až do 10.listopadu 1938 žila a podnikala na Děčínsku. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu obou rodičů bylo jí dovoleno ubytovat se v Třešti, kde matka Antonie zakrátko zemřela.
16. prosinec 1938 - Četnická stanice v Třešti zasílá Okresnímu úřadu v Jihlavě seznam 20 osob. Věc: Smlouva o státním občanství s Německem. Soupis obyvatelstva za účelem výměny. Příloha obsahovala i několik československých státních příslušníků německé národnosti, Židů, kteří se přistěhovali na území ČSR od 1. ledna 1910 - David Guttmann, Hermann Planer, Rodert Planer, Vilém Spitz, Jana Straussová, Max Strauss, Otto Strauss a Egon Wetter. K výměně nedošlo a přesto většina z nich zahynula později v koncentračních táborech.
Jihlavské listy přinášely ještě na počátku roku 1939 informace pro uprchlíky a poděkování za dary zasílané Okresnímu pomocnému výboru pro uprchlíky v Jihlavě. V únoru 1939 Jihlava měla přijmout dalších 500 uprchlíků z Ostravska a Těšínska, na Třebíčsku se mělo ubytovat 800 uprchlíků a 104 na Náměšťsku.
13. března 1939 proběhla demonstrace nacistických Němců na jihlavském náměstí, pří níž měla být obsazena radnice. Policie tomu zabránila a demonstraci rozehnala.
15. března 1939 kolem 9. hod. dopoledne obsadila Jihlavu nacistická armáda. Před jejím příjezdem ordneři vedeni E. Sladkem obsadili policejní úřad, poštu, nádraží a další významné a strategické budovy. Započalo zatýkání a první násilnosti proti jihlavským židům.
10. listopad 2008

Ladislav VILÍMEK

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)