Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Jak se opravoval kostel u minoritů aneb Hledání minulosti pod nánosy prachu

Dne 25. listopadu 1946 byla zřízena v jedné zdejší místnosti Katolická charita. Místnost potom sloužila i dalšímu spolku pro křesťanské pohřbívání zvanému Arimatheum. Májové pobožnosti byly toho roku konány vždy v úterý a ve čtvrtek. P. Řezníček byl pořadatelem poutí na Křemešník na svátek sv. Trojice.
U příležitosti svatovojtěšských slavností ve dnech 6. a 7. června 1947 v Jihlavě se všichni zdejší kněží zúčastnili přivítání ostatků tohoto světce v Jihlavě. Katecheta P. Veselý konal adorace pro dospělou mládež a minorita P. Lhotský pro členy III. řádu sv. Františka. Druhého dne konal adorace minorita P. Dominik Novotný pro muže a ženy a mši svatou s adorací žáků obecných a měšťanských škol opět P. Veselý.
Dne 11. července 1948 měl ve zdejším kostele Nanebevzetí Panny Marie primici P. Alois Sedlák a dne 29. května 1950 P. Ladislav Volf, pocházející z bývalých Dřevěných Mlýnů, dnes už součást Jihlavy. Téhož roku byla v ulici Matky Boží, později Obránců míru, v domě proti hlavnímu vchodu do kostela, zřízena prodejna Charity.
Rok 1948 znamenal obrovský a tragický zlom. Katolická církev byla všemožnými prostředky zbavována nejen svého vlivu náboženského, ale i svého majetku. Blížila se likvidace zdejšího kláštera. Situaci v něm dokumentuje anonymní pisatel na jediném listu papíru formátu A 4 psaným na stroji. Je nadepsán - Klášter Minoritů v Jihlavě, Kosmákova 45 a obsahuje stručný přehled všech obyvatel a krátké hodnocení činnosti na př. že kázání v kostele jsou dvojsmyslná a že řeholníci nepodepsali zdravici J. V. Stalinovi a pod.
Ale nepředbíhejme důležité události, která se odehrála dne 3. května 1950, kdy došlo v klášterních objektech jihlavských minoritů k domovní prohlídce orgány StB Jihlava, po níž následovala likvidace kláštera a internace zdejších bratří ve sběrném středisku v Bohosudově, jak dokazuje jedna z poštovních obálek. Akce byla cíleně připravována krátce po komunistickém puči v únoru 1948, kdy v sousedství kláštera byli ubytováni příslušníci StB, v tomto případě v domě v Minoritské ulici č. 5, ve druhém poschodí. Odtud bylo možné velmi dobře sledovat veškeré dění a to jak kolem kostela, tak kolem kláštera. Do onoho bytu byla v té době zavedena telefonní linka. Jeden z příslušníků, který byl tady spolu s rodinou ubytován, je podepsán i na 'Potvrzení o domovní prohlídce z 3.5. 1950 v klášteře Minoritů'.
Uvedené potvrzení pořídilo Krajské velitelství státní bezpečnosti. Při prohlídce bylo zabaveno 18.189,30 Kčs v hotovosti, které tehdy převzal zmocněnec Státního církevního úřadu Bohumil Rajský z JNV Jihlava a dále několik maličkostí : starý dalekohled, kufříkový psací stroj zn. Hermes-Baby, vkladní knížka obsahující 15.851,- Kčs, 1 kus žárovky 220 V / 500 W, 2 kusy ozařovače 120 V / 600 W a 8 ks starých bílých prostěradel, vše pro potřebu služebny StB Jihlava. Zápis je podepsán zmocněnci Bohumilem Rajským a Čeňkem Kučerou, kvardiánem P. Alfonsem Vojtěchem Lhotským a dvěma příslušníky StB.
Téhož dne 3. května 1950 musel kvardián P. Lhotský podepsat protokol o předání všech hospodářských záznamů z kláštera a není pochyb o tom, že musel spolu s ostatními minority opustit klášterní budovy a předat veškeré klíče i od kostelních či farních prostor k dalšímu ohledání.
Dne 22. května 1950 byla pořízena ' Situační zpráva kláštera Minoritů v Jihlavě ', podepsána 'kontrolní trojkou' Votava, Nykl, Křivánková a dále druhým zmocněncem, jinak církevním tajemníkem JNV Čeňkem Kučerou. V textu se mimo jiné uvádí, že z rozhodnutí KV KSČ, OV KSČ a rady JNV Jihlava bude z klášterních budov udělán studentský internát, který se toho času nacházel v Hluboké ulici čís. 1, kde 'studenti mají možnost nahlížeti do oken budov StB, což nadále není možno.'
V archivních materiálech se dále nachází blíže nedatovaný inventář obsahující na 57 listech formátu A4 všechny předměty nalezené v kostele a klášteře tzv. kontrolní trojkou J. Votavou, JUDr. J Nyklem a Olgou Křivánkovou z KNV Jihlava. Pečlivě vypracovaný soupis obsahuje zcela obyčejné krabice či poškozené předměty denní potřeby, stejně jako 7 ks zlatých předmětů a 110 ks stříbrných mincí zabavených na různých místech kláštera. O jeden z těchto zlatých předmětů požádal dopisem z 27. června 1950 P. Lhotský, internovaný tehdy v Bohosudově, neboť šlo o zlatý křížek s českými granáty z jeho osobního vlastnictví, omylem zahrnutý do majetku konventu. Jinak byly osobní věci ostatních bratří minoritů zaslány JNV 15. května 1950 do míst jejich internace, není však uvedeno kam.
Klášteru bylo mimo jiné zabaveno několik vkladních knížek, cenných papírů v hodnotě 91 tisíc Kčs, nadací a pojistek. Ve volné měně asi 36 tisíc Kčs, na vkladech přes 600 tisíc Kčs, z toho část zřejmě patřila kostelu čili farnímu úřadu, který později obdržel i různé maličkosti z klášterního inventáře. Revizní komise provádějící soupisy majetku pořídila 20. května 1950 závěrečný protokol, který podepsali : JUDr. Jan Čupík z církevního oddělení KNV Jihlava, Bohumil Rajský z JNV, jinak zmocněnec Státního úřadu církevního, Čeněk Kučera z JNV, zmocněnec číslo 2, Olga Křivánková z JNV a Alois Hons, církevní tajemník JNV v Jihlavě. Soupis finanční hotovosti byl dále podstoupen Státnímu úřadu pro věci církevní v Praze, církevnímu tajemníkovi JNV Jihlava a Spořitelně města Jihlavy.
- pokračování v pátek 27. června -

Ladislav VILÍMEK

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)