A pak už jakoby Smrtka né a né z okolí Vyskytné odejít. V polovině ledna si počkala na zdejšího pekařského mistra Franze Schnellera. Potom dala o sobě vědět v červenci v Hlávkově. Při kopání základů jedné tamní stodoly byla nalezena lidská kostra. Podle znaleckého posudku obvodního lékaře se jednalo o kostru ženy nacházející se v zemi už dobrých 120 až 150 let a příčinou mohl být zločin. Vražda. Vražda ze žárlivosti, z lásky, kdo ví. Oficiální lejstra nic neřeknou a kde jinde pátrat. Kdo tehdy komu scházel?
Smrt se zatoulala i do stáje. V Kostelci 19. srpna blesk zabil dvě krávy a v Cejli způsobil požár. Toho dne bylo vůbec extrémně špatné počasí. Takové bývá často i dnes. Krajem se v odpoledních hodinách přehnala bouře s vichřicí lámající stromy a vyvracející je i s kořeny. Dravá voda rozervala tehdy silnice a cesty. A bylo hůř. Počátkem října vypukl požár v Novém Rounku. Celá usedlost lehla popelem. Uhořela čtyři prasata, hlídací pes, toho je mi líto nejvíc, a potom všechny zásoby a celá úroda. Prý to způsobil pasák svojí dýmkou zhotovenou z kaštanu. No, povídalo se to a zapsal to i kronikář.
A přišel listopad. A zase tady šmejdila Smrtka. Tentokrát se proháněla po lese a číhala a správný okamžik. Stalo se 24. listopadu. Při kácení lesa v Prátýnkách byl padajícím stromem usmrcen domkář Johann Zadek z Hlávkova. A teď, čtenáři a sběrateli křížových kamenů, zpozorni. Uprostřed lesní cesty jižně od Hlávkova nachází se v zemi veliký plochý balvan s vyobrazením křížku a s iniciálami J Z. Před nějakým časem, když jsem kámen vůbec poprvé zaregistroval, vyprávěl mi kdosi, že na onom místě zemřel listonoš. Ne, ne. Nebyl to listonoš. Někdo z rodiny zabitého tam vyryl do kamene upomívku na ono velké neštěstí, které rodinu postihlo.
Zatím co domkář byl tiše uložen do hrobu, velký smuteční obřad se konal při příležitosti úmrtí sedláka Franze Siegla. Delegace různých spolků, sdružení, kolporací a obcí se přišla rozloučit s jedním z propagátorů jihlavského jazykového ostrůvku. A zatím co řečníci řečnili, Smrtka se poklidně procházela krajem dál. Ostrůvek nebo ostrov. Smrt nerespektuje hranice. Neptá se na zásluhy. Jednoduše ukáže, a jde se...
Konečně. Za rok 1925 vykázal farní úřad ve Vyskytné nad Jihlavou 51 křtů, 15 svateb a 31 pohřbů. A věřte nebo nevěřte, starý rok ještě dozníval a nový se chystal vykročit a už tady byla sebevražda. Na Nový rok ráno se v Jiříně oběsil chalupník H. ve stáří 63 roků. Tak vidíte, stále se něco dělo. Stále se něco děje i dneska.